Jana Brejchová na snímku z 60. let

Jana Brejchová na snímku z 60. let Foto: A. Šmotlák/Profimedia

5 osudových mužů Jany Brejchové (80): Brodský, Hanzlík i německý fešák, s nímž přišla o dítě

Kdyby se Jana Brejchová (80) narodila západně od našich hranic, byla by z ní dnes velká mezinárodní hvězda, před kterou by v dobách její největší slávy klečel celý svět. Jenže Brejchová se narodila před 80 lety v Praze a prosadila se hlavně v našem rybníčku.

Každopádně se díky přirozenému talentu, velkému osobnímu kouzlu a nenapodobitelně osobitém projevu stala naší jedinou filmovou hvězdou už za socialismu (i když ten si na žádný hvězdný systém nepotrpěl).

V dobách své největší slávy byla také symbolem krásy a idolem mnoha mužů, mluvilo a psávalo se o ní jako o „české Bardotce“. Ostatně její hvězdný statut potvrdil i sám Jan Werich (✝75), který o ní řekl: „Naše jediná skutečná filmová hvězda se jmenuje Jana Brejchová“.

Měla přirozený talent

Ve filmu si zahrála poprvé už jako třináctiletá, ale po ukončení základní školy o herectví neuvažovala. Nastoupila do mlékárenského podniku Laktos, kde se po čase vypracovala z písařky na sekretářku. Jenže filmaři na ni nezapomněli, a když jí bylo šestnáct, dostala další příležitost.

A pak přišla slavná Vlčí jáma (1957), po jejímž natočení se o Janě Brejchové začalo mluvit jako o největším talentu našeho filmu. Práci sekretářky nakonec pověsila na hřebík a začala se naplno věnovat herecké kariéře.

Prorazila i v Německu

Už v roce 1958 ji vyhlásili Herečkou roku. Krátce poté dostala ve švýcarském Locarnu Stříbrnou plachtu za svůj výkon v dramatu Vyšší princip (1960) a doma získala druhé ocenění Herečka roku; nicméně vavříny sklízela poté i na dalších festivalech v Československu a ve světě. Měla štěstí na režiséry, kteří ji dokázali vést. Sama Brejchová si nejvíc vážila spolupráce s Jiřím Krejčíkem, Vojtěchem Jasným a Evaldem Schormem.

Vyjmenovávat české filmy, ve kterých zářila, je nošením dříví do lesa. Zmiňme tedy aspoň, že dostávala i nabídky ze zahraničí - hrála mj. v západoněmeckých snímcích Zámek Gripsholm (1963) či Výstřely ve tříčtvrtečním taktu (1965), kde měla za partnera slavného představitele Vinnetoua Pierra Brice (✝86).

Hereččiny osudové lásky

Zajímavý byl i hereččin osobní život. Poprvé se vdala už v osmnácti letech za tehdy ještě neznámého asistenta režie Miloše Formana (✝86). Manželství ale skončilo už po necelých čtyřech letech kvůli Formanově nevěře a hned poté se Brejchová vdala z trucu za východoněmeckého herce Ulricha Theina (✝64), kterého nemilovala. Dítě, které s ním čekala, se narodilo mrtvé, což herečka vnímala jako znamení shůry za svůj ukvapený rozvod s Formanem.

Manželství s Theinem proto záhy ukončila. Vzápětí se bezhlavě zamilovala do Vlastimila Brodského (✝81) a v roce 1964 se za něj provdala. O čtyři roky později se páru narodila dcera Tereza (52), kterou do šesti let vychovávala hereččina sestra Blanka. Brejchová dávala tehdy přednost filmové kariéře.

Za nějaký čas se v hereččině životě objevil další osudový muž – Brodského kolega a kamarád Jaromír Hanzlík (72), kvůli kterému se Brejchová nakonec rozvedla. Vydrželi spolu třináct let a kvůli Hanzlíkově puntičkářské povaze šlo prý o hodně náročný vztah.

Nakonec se zaláskovala do dalšího kolegy Jiřího Zahajského (✝68) a ve svých 57 letech se za něj provdala. On kvůli ní opustil televizní hlasatelku Kamilu Moučkovou (91), se kterou žil 31 let. Manželství ukončila hercova smrt v roce 2007.

Stáří si vybírá daň

Někdejší hvězda čs. filmu je již delší čas upoutána na nemocniční lůžko a neobejde se bez lékařské pomoci. Uzavřela se před světem a kromě dcery nechce žádné návštěvy. K jubileu jí proto přejme hlavně hodně sil a lásky jejích nejbližších i fanoušků.

Více si o Janě Brejchové můžete přečíst zde.  

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků