Herec Josef Větrovec své soukromí tajil.

Herec Josef Větrovec své soukromí tajil. Foto: NV knihy, Herminapress

Byl filmovou i televizní hvězdou, ale k rodině se neznal: Soukromí Josefa Větrovce (✝79) se odtajnilo až po jeho smrti

Nebylo skoro žádného filmu nebo seriálu z dob reálného socialismu, kde by chyběl. Josef Větrovec (✝79) byl hercem velkých dramatických i komediálních rolí. Jeho postavy oplývaly břitkým humorem, nadsázkou i ironií. O svém soukromí ovšem mluvil jen velmi málo, a to nejen o rodině, ale i o tom, že byl jako přesvědčený komunista za svoji odbojovou činnost během 2. světové války vězněn v koncentračním táboře v Buchenwaldu.

Filmový a divadelní herec se odstřihl od rodiny

Zahrál si ve filmech Hvězda zvaná Pelyněk, Lidé z maringotek, Holky z porcelánu, Zítra vstanu a opařím se čajem, Zralé víno, Anděl s ďáblem v těle nebo Jak básníkům chutná život či seriálech jako Chalupáři, 30 případů majora Zemana, Byl jednou jeden dům, Arabela, My všichni školou povinní, Synové a dcery Jakuba skláře, Cirkus Humberto a Dobrodružství kriminalistiky.

Ve spolupráci s Větrovcovou jedinou dcerou Jitkou vznikla první výpravná a celobarevná biografie o tomto velkém herci.

Jeho životní příběh ilustruje kolem šesti stovek fotografií. Mnoho z nich je z osobního archivu Jitky Větrovcové a většina je zveřejněna vůbec poprvé, což platí i pro obsáhlý a exkluzivní rozhovor s ní. Své vzpomínky a fotografie do knihy Větrák autorů Miroslava Graclíka a Václava Nekvapila poskytla i Větrovcova sestra Božena Knedlhansová. Spousta unikátních fotografií bylo nalezeno v archivu Divadla J. K. Tyla v Plzni, v němž Josef Větrovec začínal svou hereckou dráhu.

Život Josefa Větrovce byl velmi složitý a neméně komplikovaná byla i jeho osobnost. Je to neuvěřitelné, ale tento velký herec se v podstatě záměrně odstřihával od své vlastní minulosti, i od svých nejbližších příbuzných. Sestru Boženu nikdy nenavštívil v rodné Plzni a ani ona nikdy nebyla u něj doma v Praze. Velmi komplikovaný vztah měl i se svou jedinou dcerou Jitkou.

Sestru Boženu nikdy nepozval domů ani do divadla

Nejmladší sestra Josef Větrovce Božena Knedlhansová se narodila v listopadu 1925 a žije v Plzni. Svého bratra nikdy neviděla hrát v pražském Divadle E. F. Buriana ani ho nikdy nenavštívila doma.

"Nikdy mě ani nepozval. Do Prahy jsem moc nejezdila, jen jednou jsem byla s dcerou v Praze na výletě, tak jsme si řekly, že bychom se mohly u Pepíka zastavit v práci, tak jsme šly do divadla na neohlášenou návštěvu, ale bohužel nebyl v kanceláři. Ani jsem u něj v Praze nikdy nebyla doma na návštěvě. Měla jsem sice adresu, ale kde vlastně bydlel a jak to u něj doma vypadalo, to nevím. Dokud žil a pracoval ještě v Plzni, tak jsem ho párkrát doma navštívila, ale v Praze už ne,“ svěřila v rozhovoru paní Božena.

„Nikdy se v rozhovorech nezmínil o tom, že má v Plzni sestru. Nikdy o mně nemluvil. Kdybych ho neviděla v televizi, nevěděla bych ani, že je naživu. Byla jsem to já, kdo se vždy snažil zůstat v kontaktu. Pepík si toho byl vědom a na sklonku života mi za to poděkoval. Dalo by se spočítat na prstech jedné ruky, kolik mi napsal dopisů,“ dodala s tím, že stejný odstup si udržoval i od zbytku rodiny. I o tom, že zemřel, se dozvěděla až z rádia.

Slavný herec se téměř nestýkal ani s jedinou dcerou

Jitka Větrovcová v sobě nezapře svého otce. Ať již podobou, tak i energickými gesty. „Lidé říkají, že jsem otci podobná, ale já jim nevěřím. Jsem obtisk své mámy,“ říká jediný potomek slavného herce.

Jitka Větrovcová, dnes jedenáctinásobná babička, s médii nekomunikuje. Pro tuto knihu ovšem udělala výjimku a poskytla exkluzivní rozhovor, ve kterém poodhalila mnohá tajemství svého otce.

„S tátou jsem žila do šesti let, potom se rodiče rozešli. Stýkali jsme se tak dvakrát ročně a víceméně jsem jen zpovzdálí viděla, jak a s kým žije. V době mého dětství jsme se vídali sporadicky a více jsme se začali stýkat, až když mi bylo dvacet. Potom bylo období, kdy jsem měla malé děti a stýkali jsme se poměrně intenzivně. Následovala několikaletá pauza způsobená naším pobytem za mořem a po návratu jsem měla několik velmi nepříjemných konfliktů s jeho poslední ženou," vyprávěla.

"K intenzivnímu vztahu došlo následně až na konci jeho života, kdy ovdověl. Zůstal sám, což bylo posledních šest let jeho života, kdy jsem se mu věnovala. A bylo to jen díky tomu, že chtěl a že mě k sobě pustil. Bylo ale období, kdy jsem k němu se svým prvním mužem a dětmi jezdívala na chatu a pomáhala ji spolubudovat, ale opakovaně do toho opět něco vstoupilo a nevídali jsme se. Nemohu tedy mluvit jako ostatní děti o šťastném dětství s tatínkem a o tom jaký otec byl, jak jsem prožívala jeho profesi a tak dále. Otec byl velmi svérázný ve vztahu k rodině a nejednalo se pouze o mě, ale například ani se svými sestrami se také nestýkal,“ potvrdila slova své tety.

Přesvědčený komunista pomáhal odpůrcům režimu

"Po devětaosmdesátém roce se velmi uzavřel a lidí se vysloveně stranil. Většinu času trávil na chalupě, kde měl několik přátel. V Praze jsem cítila, že byl uzavřený a nešťastný z toho, že mu lidé křivdili. A měl pravdu, protože šmahem ho odsoudili, že byl protagonistou režimu a že z toho pouze těžil výhody," mínila paní Jitka.

"Pak si ale člověk třeba přečetl, jak napsal Mejla Hlavsa z Plastic People, že když se vrátili z vězení, neměli práci a doma měli děti, tak Větrovec byl jediný, kdo se nebál je zaměstnat. A když odcházeli, dal jim všem dobré posudky. Nebo když Milena Dvorská prý podepsala Několik vět, což byla pro umělce profesionální poprava, udržel ji v angažmá až do uzavření divadla. A takových příkladů bych mohla uvést více, protože život není černobílý, ale vždy je barevný. Myslím, že ke stáru, když ovdověl, tak mu toto všechno táhlo hlavou a cítil křivdu,“ vzpomínala a v knize poodhalila i vztahy Josefa Větrovce s vnoučaty a pravnoučaty a i jeho odchod ze světa. 

Saša Šeflová , Super.cz


Časová osa článků