Tereza Voříšková je mámou. Herečka se svěřila s pocity, které po porodu prožívá

Zobrazit příspěvek na Instagramu

2/4 ,,Do Mordoru jdeme já, máma, tví tři králíčci, tvůj Husky,, vzbudí mě ve 4:30 a usnu smíchy. Další manželova pohádka, ve 6:21 : ,,Zabíjeli a plenili.. ,, mi už tak vhodná nepřijde, ale rozhodnu se ho upozornit až při příští rundě. V dalším kole mě ovšem Mužovo zoufalé: ,,Slunce a jak to bude s tím spinkáním? Proč máš tak bdělý očička?,, dojme natolik, že si hodnocení kvality jeho vyprávění odpustím. V 8:02 mě probudí: ,,Vopovaž se vzbudit,, a pochopím, že noc už je den. Umřít láskou. Popisujete jedné z vašich nejlepších přítelkyň, že vypadáte opravdu zle. Říkáte jí o sloní noze a modřinách. Já ti nevěřím, ty vždycky vypadáš krásně. Pošlete jí tedy to foto s tím, že ho okamžitě smaže. Bože!!! Přichází odpověď vzápětí. Bože chudáčku. Sice vypadáte fakt blbě, ale zase už se nikdy nevyspíte. Sice má pro vás každej zaručenou radu, ale zase vaše dítě pořád řve. Sice už nikdy v klidu nedočůráte, ale zase vám trikem pořád prosakuje mateřský mlíko. Nikdy bych nevěřila, že si dýl než 14 dní, nebudu moct sednout. Taky že uslyším doktory při šití říkat, tohle patří sem. No, já bych to dal spíše nahoru. Naštěstí můj lékař je i polárník a ničeho se nebojí. Nebo že budu celý noci náměsíčně kojit kojící polštář. A hledat ze spaní dítě v peřinách. Svěřte se kamarádkám s nejčernějšíma myšlenkama. Mají je taky. Není morbidní posílat si s nimi videa vašich řvoucích dětí. Je to terapie sdílením. Bez babiček by nebylo nic. Jenom hlad a nervy. Děkuju všem babičkám světa. Úzkosti jsou úplně normální. A pláč. Vy jste miminko a miminko je vy. Byli jste jeden a teď jste dva. Proč mi nikdo kurva neřekl, co je to za masakr? Euforická radost a návaly štěstí jsou úplně normální. A pláč. Vy jste miminko a miminko je vy. Byli jste jeden a teď jste dva. Proč mi nikdo kurva neřekl, co je to za masakr? Na nočním stolku mám teď vložky do podprsenky, plenu, dudlík a kojící čaj. Můj Muž ignoruje jednorázový kalhotky, hladí mi břicho a říká: Je taák kraasný. Z něj furt jde energie!!! Nejpodezřelejší osoba na světě je vyladěná super matka. Neexistujou vyladěný super matky. @matyasramba @vita.ramba

Příspěvek sdílený Tereza Ramba (@tereza.voriskova), Lis 13, 2019 v 1:38 PST

Voříšková porodila už před pár týdny. „Už je to několik neděl. Možná šest, možná míň, možná víc. Možná tohle píšu jinak než všechno ostatní. Nezapomínám na čas. Můj čas je pevně ohraničen. Počítám ho na vteřiny, ne na hodiny. Vteřiny tvýho úsměvu. Blaha. Nekoukám se hodiny z okna mezi řádkama a nejsem do psaní zabraná tak, že mi během dvaceti stránek vystydne levandule a za okny se setmí,“ začala herečka svůj text.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

3/4 Po třech týdnech vás vaše mamá pozoruje v chodbě a pak prohlásí: No, teď bychom tě s přivřenýma očima mohli přEd tu porodnici postavit, že byste také udělali pár fotografií s čerstvým miminkem. Hypno porod je báječnej, v kombinaci s epiduralem. Někdy se bojím, že mi praskne srdce tou křehkostí, kterou v sobě Slunce nese. A taky vím, že už nikdy nepřestanu mít strach. Doufám, že mi aspoň odejde ten tik v levým oku. První den sama. První záchvat dáte. Druhej dáte. Pak je patnáct minut pauza, stihnete sprchu, uklidit, a skoro si strkáte kartáček do pusy, nevadí, dneska taky ne.. A ten třetí vás dostane. Takže manžel přijde domů a vás najde v posteli, vy brečíte, dítě brečí, oba nahatý, mlíko teče všude, dítě vás počůralo. Muž vezme Slunce do ruky a to usne. Muži a jejich veliký ruce.. Koliky. Prdíky. Srdcervoucí pláč. Udělala bych COKOLIV, aby tě nic nebolelo. Myslím na všechny miminka na světě. Na všechny maminky a tatínky plný strachu. Umazlit.. Unosit.. Uhoupat.. Nechat se občas vystřídat. Myslím na vás. Nejste sami. A jednou to přejde. Vy nemůžete chodit. On nemůže chodit. A tak jste v posteli. A když se potřebujete přemístit, on táhne dítě chodbou v košíku po čtyřech. Tlačí ho před sebou. Spolu zvládnete všechno. Důležitý je sjednotit se. Spojit se a nechat harmonii, aby vás provedla tímhle šíleným, novým, lákavým, strašně náročným a úžasným dobrodružstvím. Jsi zdravý jedinec po matce. Zhodnotí vaše mamá, když se jí po pár týdnech zeptáte na ženské, choulostivé věci, které ženám můžou poradit jenom maminky. Poporodní psycho-laktózu můžeš tedy vyloučit. Řekne, a myslí to zcela vážně. Nikdy bych nevěřila, že po tom nádherném, protančeném těhotenství, kdy jsme stihli projet jižní Ameriku, natočit pár filmů, udělat miliardu výletů a napsat knihu mě něco takhle překvapí. Šokuje. Odrovná. Té lásky je tolik. Té zodpovědnosti je tolik. Těch myšlenek. Je to náročný a překrásný. Na světě je tolik lásky. A všechna se vejde do čtyř a půl kilo. Přesně do mezery mezi moje a tvoje čelo v noci. @matyasramba @vita.ramba

Příspěvek sdílený Tereza Ramba (@tereza.voriskova), Lis 13, 2019 v 1:45 PST

V tom se vypisuje nejen z přívalu lásky, která ji po porodu zahrnula, ale také z těch méně příjemných pocitů a prožitků. Píše o probdělých nocích, o mléku, které prosakuje tričkem, úzkostech nebo nemožnosti se po porodu dýl než 14 dní posadit. Slova jsou adresována „šestinedělkám“.

„Svěřte se kamarádkám s nejčernějšíma myšlenkama. Mají je taky. Není morbidní posílat si s nimi videa vašich řvoucích dětí. Je to terapie sdílením,“ vyzývá Tereza. ■