Josef Vinklář a Jana Hlaváčová v seriálu Byl jednou jeden dům

Josef Vinklář a Jana Hlaváčová v seriálu Byl jednou jeden dům Foto: archiv České televize

Co nevíte o seriálu Byl jednou jeden dům? Komunistická cenzura, přetočená epizoda i historické chyby

Dnes už uznávaná televizní klasika Byl jednou jeden dům, která vznikla v roce 1974, se odehrává v pavlačovém domě v Praze ve fiktivní Bagounově ulici. Seriál u diváků významně zabodoval a s úspěchem se reprízuje i dnes, nejen kvůli skvělému hereckému obsazení, ale také díky živým dialogům a zajímavě propleteným příběhům a osudům.

Na vypjatých historických okamžicích (1936 – 1945) v něm můžeme sledovat zvraty českého osudu i podoby českého charakteru.

Televizní román plný hereckých hvězd

Prozaik Jan Otčenášek (✝54) a dramatik Oldřich Daněk (✝73) seriál označili termínem „televizní román“, čímž dali najevo, že jim nešlo o běžný, zábavně-populární žánr, ale že se pokusili vytvořit projekt hlubšího záběru. Režie se ujal renomovaný František Filip (88), který obsadil řadu skvělých hereckých hvězd všech generací.

Připomeňme aspoň některé z nich. V roli domácího Nerudného zazářil Miloš Nedbal (✝76), jeho syny s neobvyklými jmény Paris, Patrokles, Herkules a Achilles ztvárnili Josef Abrhám (79), Jiří Adamíra (✝67), Vladimír Ráž (✝77) a Josef Bláha (✝70).

V dalších rolích se představili mj. Libuše Švormová (84), Alena Vránová (87), Zuzana Ondrouchová (✝27), Josef Somr (85) či Jiří Sovák (✝79).

Kde najdete Bagounovu ulici?

Exteriéry seriálu se točily v centru Prahy v ulicích Opatovická, V Jirchářích, Ostrovní a Spálená. Například průčelí domu v seriálové Bagounově ulici byste našli v Opatovické ulici. Samotný domovní dvůr s pavlačemi a schodištěm byl ale postaven v ateliéru na Barrandově.

Pátý díl neprošel cenzurou

Přestože tvůrci si historické téma vybrali záměrně kvůli jeho relativní politické nekonfliktnosti, cenzoři výhrady měli. Nezapomeňte, že se točilo v období prohlubující se normalizace. Poslední, pátý díl se jim zdál málo revoluční a hlavně - nekladl důraz na Rudou armádu a její zásluhy při osvobozování Prahy.

Nelíbil se jim ani název epizody Obvaziště Boccacio. Závěrečné scény se proto musely přetočit a díl, doplněný o bojové revoluční scény, byl nazván Barikáda ve vedlejší ulici. Po roce 1989 se ale přestal vysílat a na obrazovky se vrátil původně natočený materiál.

Proč neuvidíme Preisse a Syslovou

V současné verzi se tak už s herci z přetočené poslední epizody nesetkáme. Scény jsou uložené v archivu České televize a vystupují v nich například Dana Syslová (73) a Josef Čáp (✝55) v pracovním táboře v Německu, Bohumil Švarc (✝87) ve vojenské nemocnici či Viktor Preiss (72) a Vlastimil Hašek (✝63) v kuchyni Anděly Hrachové v podání Jany Hlaváčové (81).

Seriálové boty

Při úvodních záběrech s titulky vidíme Prahu na přelomu 30. a 40. let. Nejen tvůrcům, ale i bedlivým cenzorům uniklo, že po mostě jede jedno auto za druhým (a to se tehdy nedělo). A návdavkem se pak na nábřeží objeví i dvě tramvaje T3, které se začaly vyrábět až v 60. letech.

Utekla jim také scéna s Jaromírem Hanzlíkem (71), který byl v roli Martina Hracha poslán na práci do Říše. Jenže v posledním díle se jeho postava objeví ve smutečním průvodu za rakví, ačkoli do seriálu se v ději vrátí až o několik minut později. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků