Helena Růžičková a Luba Skořepová v seriálu Hříšní lidé města pražského (1968)

Helena Růžičková a Luba Skořepová v seriálu Hříšní lidé města pražského (1968) Foto: archiv České televize

Co nevíte o seriálu Hříšní lidé města pražského? Nechutná Jedová chýše, řvoun Vacátko i zklamání z lehkých děv

Bodejť by pražská galerka nebyla v presu, když jí byla v patách mordparta vedená radou Vacátkem a inspektory Boušem, Brůžkem a Mrázkem, kteří za katr dostali i ty nejrafinovanější zločince.

Třináctidílný seriál kriminálních případů Hříšní lidé města pražského (1968) situovaný do třicátých let 20. století podle povídek Jiřího Marka, na který v letech 1970 – 1971 navázaly čtyři celovečerní filmy Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior a Smrt černého krále, patří dodnes k divácky vděčným titulům.

Svou roli sehrál nejen vynikající scénář a skvělé vystižení dobových reálií, ale i mimořádné herecké obsazení. Radu Vacátka ztvárnil nezapomenutelným způsobem Jaroslav Marvan (✝72) a jeho kolegy Boušeho, Brůžka a Mrázka Josef Vinklář (✝76), Josef Bláha (✝70) a František Filipovský (✝86).

Skutečný Vacátko se jmenoval Vaňásek

Předobrazem pana Vacátka byl policejní rada Josef Vaňásek (1877 – 1938), který od roku 1923 vedl legendární pražskou Čtyřku. Vaňásek byl profesionál každým coulem – pokud mu to okolnosti dovolily, vždy navštívil místo činu a stanovoval postupy policejní práce.

Vyšetřoval nejzávažnější zločiny, například loupežnou vraždu klenotníka Havrdy z roku 1930, kterou seriál připomíná v epizodě Malý a velký vrah. Vaňásek nebyl v době natáčení už dávno naživu, ale jeho syn ano.

A právě ten se na práci filmařů jezdil dívat a z Jaroslava Marvana byl nadšený – říkal, že má podobnou gestikulaci i intonaci jako jeho otec. Sám Marvan se do své postavy tak vžil, že na svou manželku a známé volal stejně podrážděně jako Vacátko na podřízené. Mimochodem, za ztvárnění policejního rady dostal herec 50 tisíc korun.

V Jedovce byste si polévku nedali

Jedová chýše, ve které se scházívala pražská galerka, zloději, pasáci a lehké holky, stála na rohu Apolinářské a Viničné ulice. Celá oblast patřila velmi dlouho k místům, kterým se slušní lidé v noci vyhýbali obloukem.

V hospodě byly přímo ve stolech vydlabané jamky. Ty sloužily jako misky, do kterých se nalévala polévka. Od stolu vedl řetízek, na němž visela lžíce. Když host dojedl, hostinský hadrem otřel lžíci i jamku a byla připravena pro dalšího. Dobrou chuť…

Autentická Jedová chýše stála ještě v roce 1926, kdy si „zahrála“ ve filmu Karla Lamače Dobrý voják Švejk. Tu seriálovou postavil v ateliérech architekt Karel Černý.

Zklamaná Skořepová

V epizodách Přísaha a Kaprova smrt se v rolích prostitutek z Jedovky objevily Luba Skořepová (✝93) coby Mařka a Helena Růžičková (✝67) jako Barbora. Skořepová později vyprávěla, že si před natáčením chtěla o prodejných holkách něco zjistit.

Její známý ji zavedl do pajzlu Srdíčko nedaleko Florence, kde se lehké děvy vyskytovaly. Skořepová si je původně idealizovala a jihla nad jejich těžkým osudem. Proto ji překvapilo, když se jí povětrné ženštiny svěřily, že „práci“ dělají dobrovolně, s gustem a mají se výborně. A bylo po ideálu.

Hříšní lidé na obrazovkách

„Hříšníci“ jsou prvním československým seriálem s předepsanými 13 epizodami, které diktovala tehdejší celosvětová norma.

A v souladu s touto normou se také vysílali v týdenním režimu. První díl nazvaný Přísaha se na obrazovkách Čs. televize objevil poprvé 27. září 1969. Seriál je hojně reprízován a momentálně běží na obrazovkách České televize 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků