Dana Vávrová ve filmu Ať žijí duchové! (1977)

Dana Vávrová ve filmu Ať žijí duchové! (1977) Profimedia.cz

Leontýnka odešla do Německa za o generaci starším manželem: Kariéru Dany Vávrové (✝41) ukončila rakovina

Postava roztomilé dcery rytíře Viléma Brtníka z Brtníku z pohádkové komedie Ať žijí duchové! (1977) zajistila Daně Vávrové (✝41) nesmrtelnost. Herečka svou nejslavnější roli natočila v pouhých devíti letech a po odvysílání filmu zažila doslova hvězdnou slávu. Děti ji pronásledovaly na každém kroku s památníčky a volaly na ni „Leontýnko!“ Sympatická dívenka zvítězila také v několika anketách o nejpopulárnějšího dětského herce a získala rovněž cenu dětského diváka Zlatý dudek.

Ona sama ale nechtěla být vnímána jen jako herečka jediné role – jako dospělá v jednom rozhovoru přiznala, jak ji mrzí, že čeští diváci vůbec nevědí, že natočila i další filmy. Mnohé z nich však vznikly v Německu a do české distribuce se vůbec nedostaly.

Ta holka neumí vůbec zpívat!

Herečka, která se narodila 9. srpna 1967, při jedné příležitosti zavzpomínala, že konkurz na hlavní roli Ať žijí duchové! měl několik kol. V tom závěrečném zůstala pouze ona a ještě jedna holčička. Autor hudby Jaroslav Uhlíř (73) byl prý z Dany tehdy nešťastný a povzdechl si, že „ta holka“ vůbec neumí zpívat. Ale pak dodal, že s tím zkusí něco udělat.

O tom, že roli Leontýnky nakonec dostala, rozhodl podle Vávrové zřejmě fakt, že se během konkurzu zamilovala do představitele Dlouhého Jendy Jiřího Procházky (55). Byla z něj celá pryč, což režisér Oldřich Lipský (†62) nadšeně kvitoval – vždyť Leontýnka se chtěla stát člověkem právě z lásky k Dlouhému Jendovi.

Jenže Jiří Procházka Daniny city neopětoval. Později řekl, že byla sice hezká, ale pro něj moc mladá (byl o tři roky starší) a jeho tehdy zajímaly holky, kterým už rostla prsa. Co se samotné Dany týče, ani její láska neměla dlouhého trvání. Když se pak točilo naostro, byla už „odmilovaná“ a sama měla pocit, že to na jejím výkonu bylo znát.

Od německého manžela ji dělilo 28 let

Když jí bylo třináct, dostala nabídku z Německa točit seriál Kousek nebe. Tehdy se seznámila se svým budoucím manželem, o 28 let starším kameramanem a později režisérem Josephem Vilsmaierem (80). V 19 letech se za něj provdala a odstěhovala se do Mnichova.

Spousta lidí ji od tohoto kroku odrazovala - přece jen mezi nimi byl velký věkový rozdíl. Ona ale měla svou hlavu a šla si za svým štěstím. I když se vystěhovala legálně, československé úřady nenesly její odchod zrovna dobře, a tak se o ní u nás jednu dobu pro jistotu vůbec nepsalo. Přes všechny chmurné prognózy jí vztah s Vilsmaierem fungoval a vzešly z něj tři dcery: Janina (32), Theresa (29) a Josefina (26).

Úspěšnou kariéru ukončila rakovina

Začátky v Německu byly sice krušné, ale Dana Vávrová se zde přece jen prosadila, a to nejen jako herečka, ale i jako režisérka. Ztvárnila například hlavní roli v jednom z nejúspěšnějších německých filmů Podzimní mléko (1988). Za vrchol její režijní tvorby je považováno drama z období druhé světové války Poslední vlak (2006). Snímek získal dokonce Bavorskou filmovou cenu. Naposledy se Dana Vávrová objevila na filmovém plátně v roce 2008 v manželově historickém dramatu Zkáza lodi Gustloff.

Zákeřná nemoc udeřila nenápadně. Lékaři Daně Vávrové zjistili rakovinu děložního hrdla, jenže nádor rychle metastázoval do jater a plic. Herečka vzdorovala nemoci téměř rok, ale svůj boj bohužel prohrála. Od její smrti uplynulo 5. února deset let. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků