Karolina Slunéčková

Karolina Slunéčková Foto: reprofoto Žena za pultem

Karolina Slunéčková (✝49) z Ženy za pultem se tak obávala rakoviny, až jí nakonec podlehla

Říká se „nomen omen“. Na Karolinu Slunéčkovou (†49) toto rčení opravdu sedělo. Stále se usmívala jako sluníčko a mezi lidmi šířila pohodu a dobrou náladu.

Muže okouzlovala úsměvem i krásnýma nohama
Tato herečka by 8. dubna oslavila 85. narozeniny. Odešla ale předčasně, a tak nám ve vzpomínkách pořád zůstává jako pohledná dáma s velkým erotickým nábojem. Potrpěla si na módu a neodmyslitelně k ní patřily elegantní doplňky jako kloboučky a šátky. O mužskou přízeň nikdy nouzi neměla, nijak se také netajila tím, že se jí líbí černoši, ale žádné románky nepěstovala. Žila ve spokojeném manželství po boku své velké lásky, herce Rudolfa Vodrážky (†68), který se prý na první pohled zamiloval do jejího zářivého úsměvu a také do jejích krásných nohou.

V jednom kufru si vezla peřiny
Narodila se sice v Kladně, ale dětství prožila v Ústí nad Labem, kde její rodiče vedli hospodu. Už jako dítě snila o divadelní scéně a nejprve začala s baletem. Rodiče jí naštěstí v uměleckém rozletu nijak nebránili a jako 15letou ji poslali na zkušenou k herečce Věře Petákové do českobudějovického divadla. Na odjezd do jihočeské metropole později vzpomínala s tím, že s sebou vezla dva kufry. V jednom měla peřiny, v druhém věci, které nikdy nevyužila.

Když se vlak rozjížděl, otec si prý stáhl čepici do čela, aby nebylo vidět, že pláče. Ani Karolíně nebylo zrovna lehko. Stejně jako ostatní zážitky, i tento si zapsala do svého deníčku, který si vedla po celý život. Říkala mu „pocitovník“.

Velké filmové role ji minuly
V roce 1952 byla přijata na DAMU a po ukončení studia získala angažmá ve Vinohradském divadle v Praze. Osudy svých postav prožívala tak naplno, že diváci často věřili, že hraje sama sebe. Působila velmi přirozeně a publikum si ji velice rychle oblíbilo. Rádi ji měli i její herečtí kolegové. Na výrazné filmové postavy moc štěstí neměla, ovšem dokázala zazářit i v menších rolích. Vůbec poprvé se objevila ve snímku Občan Brych v roce 1958. Výraznější příležitost pak dostala ve filmu Pomerančový kluk (1975). Zahrála si také v komediích Ten svetr si nesvlíkej (1980) nebo Vítr v kapse (1982). Objevila se i v seriálech Žena za pultem (1977) nebo My všichni školou povinní (1984).

Předčasnou smrt si předpověděla sama
Žila spokojeně, s manželem Rudolfem vychovávala syna Rudolfa (59), který byl typickým hereckým dítětem, a trávil tak s rodiči spoustu času v divadle. Rodina jezdila ve volném čase na chalupu do Lnářů v jižních Čechách, kde to Karolina milovala – vyvařovala, starala se o svou zahrádku a chodila na procházky do lesa. Trápila ji jen jediná věc: strach z rakoviny.

Této zákeřné nemoci totiž podlehl její otec, a když na ni pak zemřela i její kolegyně Nina Popelíková (†61), zmocnila se jí panika a všem začala tvrdit, že ani ona už tady dlouho nebude. V nepříznivém osudu sehrála jistě velkou roli psychika, ale také její vášeň pro cigarety. Karolina Slunéčková totiž krátce poté rakovinu opravdu dostala. Nemoc měla velmi rychlý spád a herečka s ní svůj statečný boj prohrála 11. června 1983. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků