Ivan Luťanský

Ivan Luťanský Foto: archiv České televize

Záhadné úmrtí Ivana Luťanského (✝30): Nadějný herec našel smrt ve Vietnamu, úřední dokumenty byly plné nesrovnalostí

Ivan Luťanský (✝30), který patřil k nejvýraznějším mladým hercům přelomu 70. a 80. let, toužil sice hlavně po rolích drsňáků, ale většinou si zahrál prince z televizních pohádek. Ženy i dívky ho milovaly a jedna ctitelka mu dokonce napsala, že jí ze všeho nejvíc připomíná Exupéryho Malého prince, který vyrostl. Krasavec s duší dobrodruha bohužel nestihl rozvinout svůj talent naplno. Osudnou se mu stala cesta do Vietnamu, ze které se už nevrátil…

Jeho velkou zálibou byla armáda a zbraně
Narodil se 19. dubna 1953 v Praze. Díky otci, který byl veteránem druhé světové války a po boku generála Ludvíka Svobody prošel bitvou v Dukelském průsmyku, už od dětství projevoval nadšení pro všechno, co souviselo s armádou a zbraněmi. Sám si také vyrobil americkou vojenskou známku na krk a s oblibou chodil v khaki barvě. Zároveň vášnivě sportoval. Věnoval se historickému šermu, karate a střelbě. Právě otec usoudil, že bude dobře, když se syn vyučí nějakému řemeslu. Ivan se tak stal elektromechanikem u dopravního podniku, ale pak se ještě cvičně přihlásil na DAMU. Už od dětství ho totiž bavilo i divadlo a navštěvoval literárně dramatický kroužek. Jako mimořádný talent ho přijali hned napoprvé i bez maturity, která tenkrát nebyla podmínkou.

Ideální představitel romantických hrdinů
Jeho přednosti spočívaly v tom, že byl fyzicky přitažlivý a sportovně nadaný. Za svůj krátký herecký život ztvárnil desítky skvělých rolí a exceloval i na prknech Národního divadla v Praze. Nezapomenutelný byl například jeho Laertes v Hamletovi. Před kamerou toužil sice spíš po rolích ve stylu Ramba, ale protože měl v sobě charisma bájných hrdinů, dost často si zahrál v pohádkách. Zazářil také v roli Kama ve slavných filmech Na veliké řece a Osada Havranů (oba 1977) natočených podle románů Eduarda Štorcha.

Osudná cesta do Vietnamu
Zájem o bojová umění ho přivedl k buddhismu a k filozofiím Dálného východu. Proto toužil poznat tamní atmosféru na vlastní kůži. Ze všeho nejvíc chtěl jet do Tibetu, jenže to před rokem 1989 nebylo možné. Nakonec dostal možnost vypravit se se štábem Československé televize alespoň do Vietnamu. Mnozí ho od cesty zrazovali – vždyť v zemi ještě nedávno zuřila válka, ale Luťanský byl přesvědčen, že se mu nemůže nic stát. Doma nechal rodiče, sourozence a snoubenku Hanu Nachtmanovou. Netušil, že se s nikým ze svých blízkých už nesetká.

Dokumenty plné nesrovnalostí
Co přesně se 1. srpna 1983 mezi obcemi Cau Rác a Ky Phong stalo, se nejspíš už nedozvíme. V inkriminovaný den měl Luťanský spolu s dalšími lidmi cestovat autem, které narazilo do stromu. Herec údajně zahynul na místě, další čtyři osoby utrpěly vážná zranění. S případem je však spojena řada otázek. Vietnamské úmrtní i úřední listy vykazují řadu nesrovnalostí, stejně tak výsledky tamní a pražské pitvy. Zvláštní také je, že Ivanovy ostatky dorazily do Prahy už za dva dny a spolu s nimi i dva úmrtní listy, každý přitom z jiné nemocnice. Oba měly také rozdílná data nehody.

Když rodina chtěla mrtvého Ivana vidět, bylo jí řečeno, že ho již identifikoval velvyslanec a oni ho vidět nemohou. Nicméně hercův starší bratr Štěpán podplatil zaměstnankyni na Olšanech, a ta jim rakev otevřela. Herec měl v hlavě díru, o které se v žádném pitevním protokolu nepsalo. Až mnohem později se objevily informace, že Luťanský byl ve Vietnamu zastřelen, resp. popraven ze zálohy. Stal se prý svědkem přepadení tamního zemědělského družstva a proti útočníkům zasáhl. A úřady, které měly strach ze skandálu, se vše snažily ututlat.

Ivana Luťanského můžete vidět v sobotu ve 13.05 na programu ČT1 v pohádce A nebojíš se, princezničko? z roku 1980. 

Jana Hofmanová , Super.cz


Časová osa článků