Padlá hvězda světové world music se pokouší o comeback.

Padlá hvězda světové world music se pokouší o comeback. Foto: Nikita Rublov

Rozhovor: Romská královna se vrací. Věra Bílá otevřeně o nemocech, životě na ubytovně, hraní na automatech a smrti nejbližších

2. března 2019 5:30
Po dlouhé pauze se Věra Bílá znovu vrací na koncertní pódia. Padlá hvězda světové world music natočila klip s bývalým účastníkem SuperStar Janem Bendigem a bývalým kolegou z kapely Kale Milanem Krokou. V návaznosti na to ji čeká turné s několika zastávkami. Jiří Čeladník, Super.cz

Co se pro vás změnilo po odvysílání dokumentu Poslední naděje Věry Bílé?

Prakticky vůbec nic. Nikdo mi nezavolal, nikdo mi nepomohl. Zlom nadešel, až když se mi ozval můj nynější manažer Robert Horvath, který mi nabídl hudební turné ve spolupráci s Honzou Bendigem a Milanem Krokou, který se mnou procestoval svět a složil pro mě mou nejnovější písničku "Mek Som Adaj" (Ještě jsem tady).

To je zvláštní, neboť dokument vzbudil velkou vlnu zájmu. Vy jste opravdu nic nezaznamenala?

Jak říkám, neozval se mi z mých přátel prakticky nikdo. Myslela jsem si, že na mě všichni zapomněli a už nikoho nezajímám.

Jak vás vlastně osud spojil s Janem Bendigem?

Při přípravě mého hudebního návratu napadlo jeho manažera, že bychom mohli natočit společný song i klip. Milan Kroka složil krásnou písničku, která mluví o mém životním příběhu. Vzlety ale i bohužel moje pády. A též o tom, že se chci vrátit. Víte, bylo tu spoustu pokusů mě vrátit na hudební pódia. Ale každý mě chtěl dát do jiného hudebního stylu... To jsem prostě nebyla já. Je to vidět i ve zmíněném dokumentu. Tam mě chtěli dát do rocku. Teď jsem to opravdu zase já. A pokud zdravíčko dá, tak koncem roku vydám i svou novou desku.

Věro, prý vnímáte Honzu Bendiga jako náhradu za svého zesnulého syna…

Mého zesnulého syna určitě nenahradí nikdo. Honza je neskutečné zlatíčko. Pokornej, slušnej a pracovitej. Měla jsem možnost vidět jeho koncerty a úspěchy s písničkami a mám z něj radost. V jeho společnosti se opravdu cítím, jako bych svého syna měla opět po svém boku. Když potřebuju, tak mě Honza obejme, chytne za ruku a utěší mě. Je mi za mým synem a manželem opravdu moc smutno. Každý večer pláču.

Nevadí vám, že žijete na ubytovně v Rokycanech?

Už se odtud stěhovat nechci. Jsem tu spokojená. Mám tu kolem sebe lidi, kteří mě mají rádi a starají se o mě. Zemřel tu můj manžel a já tu chci zemřít taky.

A kdo o vás na ubytovně pečuje?

Mám tam sousedy, kteří mi pomůžou s nejdůležitějšími věci. Jako je nákup, vaření a tak. Bohužel nohy mi už moc neslouží, takže bych neušla tu dlouhou dálku do města pro jídlo. Je mi tam dobře, i když smutno. Když mi chybí kontakt s lidmi, tak si sednu do chodby a poslouchám ten ruch kolem a takhle aspoň nejsem na chvíli sama.

Takže máte zdravotní obtíže?

Nebudu popírat, že už nejsem mladice. Ale cítím se zdravotně v pořádku a připravená vrátit se na hudební pódia. Strašně moc chci koncertovat, i když mi už tak neslouží nohy. To je asi jediná věc, která mě nyní hodně trápí. Občas mi je taky hodně smutno a přepadne mě během vystoupení pláč. Moc mi totiž chybí můj manžel a syn, o které jsem před lety přišla. A co vám budu povídat. I přes své některé zdravotní problémy by pro mě byla nejkrásnější smrt právě na pódiu.

Zahrajete si ještě někdy na automatech, nebo jste to ze života už definitivně vyřadila?

Už nikdy. Slíbila jsem to svému manželovi a okolí. Že už začnu sekat dobrotu. Proto se vracím i na hudební pódia, kam patřím.

Jaký je teď váš sen a největší plán?

Být zdravá, opět zpívat pro lidi a dokončit desku, kterou momentálně natáčíme. Chtěla bych všem lidem i svému týmu poděkovat, že jsem moc ráda, že na mě nezapomněli. Vážím si toho a děkuji. 

Jiří Čeladník , Super.cz


Časová osa článků