Jana je novou koučkou soutěže The Voice.

Jana je novou koučkou soutěže The Voice. Michaela Feuereislová

Rozhovor: U nás je známou zpěvačkou, v Londýně anonymní matkou: Díky životu v Anglii se z ní nestala kdovíjaká diva

3. února 2019 11:07
V posledních letech se z popové zpěvačky stala nezávislou umělkyní. Nyní se Jana Kirschner vrací zpátky ke komerci, neboť se stala porotkyní a koučkou pořadu The Voice Česko Slovensko. Jiří Čeladník, Super.cz

Jano, museli vás dlouho přemlouvat k tomu, abyste přijala nabídku účinkování v soutěži The Voice Česko Slovensko?

Loni jsem pocítila potřebu něco ve svém životě změnit, udělat něco nového, co jsem ještě v životě nedělala, na co bych doposud nikdy neřekla ano. Pak přišla tato nabídka. Volala mi moje manažerka s otázkou, jestli to může okamžitě zrušit. Odpověděla jsem jí, že si dám pár dní a promyslím si to. Uvědomila jsem si, že někdy až příliš rychle odmítneme věci, které jsou nové, neznámé a jiné.

Takže jste šla do toho…

Ano, po sedmi letech kariéry, kterou jsem rozběhla mimo mainstream, se vracím zpátky do nejvyššího šoubyznysu. Je to jízda.

Musela jste mít přece nějaký důvod k tomu dát přednost umění před komercí. Jak se tedy cítíte, když jste zpět v tomto světě?

Někdy se mi stahuje hrdlo, když se na mě vrhnou novináři. Jsem na to ale zvyklá. Moje kariéra začala v devadesátém šestém roce, mám tedy dvacet čtyři let na scéně. Myslím si, že přišel čas na to být jedním z koučů. Zkušeností mám mnoho a doufám, že odvedu dobrou práci.

Nejedná se o pěveckou soutěž nováčků, ale je zde vítaná předchozí zkušenost účastníka. Vy sama byste se odvážila stoupnout si za záda koučů a zazpívat?

To je věc, která na mě působí emotivně. Vnímám všechny uchazeče svou optikou a představuji si sama sebe, když jsem měla patnáct let. Není to lehké a smekám klobouk před všemi, kteří do toho jdou. Někteří lidé se třásli strachy, byly za tím velké rodinné příběhy a ságy, které jsme se později dozvídali od moderátorů. Je pravda, že jsme společně plakali a cítili se emotivně. Musím uznat, že tento rok je to velmi emotivní. Pro mě dvojnásob, protože je ze mě dvojnásobná matka, tak si říkám, co bych asi dělala, kdyby na tom pódiu stála moje dcera.

Vy ale pouze nehodnotíte, ale jako koučka budete pomáhat. To je zase příjemná stránka věci, nebo se mýlím?

Je to přesně tak. Během své kariéry jsem začala produkovat věci jiným kapelám a interpretům. Souvisí to taky trošku s tím, že je můj partner producent. Některým zpěvákům už jsem napsala nějaké věci, písničky jsem napsala pro Debbi, Lenny, Lucku Bílou. Myslím si, že v mé kariéře přišel čas změnit se z role zpěvačky do role producentky. Zajímá mě pracovat s novými hlasy, které jsou jiné, zajímavé.

Když jsme si povídali posledně, tak jste si posteskla, že žijete stále rozpolceně mezi Londýnem, Prahou a Bratislavou. V Praze máte prý dokonce stále ještě zabalené věci ve skladu. Změnila se vaše situace od té doby?

Žijeme stále v Londýně, ale stále pendluji tam a zpět. Létám téměř každý týden a musím se přiznat, že jsem na tom našla pozitiva. Létání mám ráda a můžu si v letadle oddychnout. Nikdo tam po mně nic nechce. Jakmile vstoupím do letadla, tak ze mě přestává být matka i zpěvačka a stává se ze mě svobodný člověk. Je skvělé mít dva životy, akorát si v nich někdy musím umět udělat pořádek a k tomu slouží z části ty dvě hodiny v letadle.

V Anglii jste tedy v roli maminky a v Česku jste zpěvačkou?

Je pravda, že v Londýně mě často potkávají Češi a Slováci na ulici a poznávají mě. Jsem tam ale primárně anonymní maminkou s obyčejnými starostmi. Život v Londýně mě stále drží při zemi a nedává mi možná až zbytečný pocit, že jsem kdovíjaká diva.

Se svým mužem máte dvě děti. Mladší Yolana má teprve čtyři roky. Kdo se o ně stará, když jste zrovna za zpěvačku u nás?

Mám stále pocit, že ta menší je ještě miminko a potřebuje mě. Takže si ji beru často s sebou. Nezvládli bychom to bez pomoci babiček. Za posledních několik let bych bez nich neudělala nic. 

Jiří Čeladník , Super.cz


Časová osa článků