
Deb Roach v akci Profimedia.cz
Má jen jednu ruku, přesto se nevzdává. Australanka boří mýty a hranice. Už dvakrát se stala mistryní světa v tanci u tyče
Sice se narodila jenom s jednou rukou, ale šance stát se špičkovou sportovkyní se nikdy nevzdala. A zarputilost se Australance Deb Roach rozhodně vyplatila. Deb vyrostla v Sydney, a jak říká, schopnost začlenit někoho odlišného do společnosti ostatních nebyla zrovna silnou stránkou tamního školského systému.
„Ve školách měly děti možnost vybrat si ostatní, aby se připojili k jejich týmům. Byla jsem vždycky vybíraná poslední,“ vzpomíná Deb. „Skutečně jsem se soustředila na své akademické schopnosti, ale uvnitř hlavy jsem se dostávala čím dál tím víc do pasti,“ vysvětluje.
K pole dance se dostala až po své dvacítce, kdy začala pracovat, a místo oběda polední přestávky trávila s kolegy v posilovně. Na cvičení se stala velmi rychle závislou. Seznámila se tam i se dvěma tanečníky z divadla, kterým jejich tanec s partnerkami strašně záviděla. Oni jí ale vyzvali, ať ho také zkusí. A rovnou ten u tyče.
Chvilka přesvědčování za tím sice byla, nakonec ale Deb do tanečního studia skutečně přišla. A i přesto, že tahle disciplína byla relativně nová a učitelé měli ruce obě, nevzdala se. Nakonec skončila i s prací, aby se fitness mohla věnovat na plný úvazek.
Dařilo se jí. Po vítezstvích ve všech místních soutěžích přišla v roce 2012 náhle výzva z Hongkongu, aby se zúčastnila mezinárodního šampionátu v kategorii osob se zdravotním postižením. „Nakonec jsem tam jela a vyhrála,“ říká. „Tehdy mi z toho zůstal úplně rozum stát. Bylo to uznání, o kterém jsem ani nesnila,“ vzpomíná.
V návaznosti na tento úspěch začaly chodit další a další pozvánky z celého světa. A Deb nyní cestuje a stále se rozvíjí. V roce 2015 si dokonce svůj triumfální úspěch na světovém šampionátu zopakovala. ■
Fotogalerie
Chvilku přesvědčování za tím sice bylo, nakonec ale Deb do tanečního studia skutečně přišla... ■
„Ve školách měly děti možnost vybrat si ostatní, aby se připojili k jejich týmům. Byla jsem vždycky vybíraná poslední,“ vzpomíná Deb. ■
„Nakonec jsem tam jela a vyhrála. Tehdy mi z toho zůstal úplně rozum stát. Bylo to uznání, o kterém jsem ani nesnila,“ vzpomíná Deb, jak v roce 2012 vyhrála mezinárodní šampionát v Honkongu. ■