Hlavní obsah
Článek

Rozhodnutí začít se sebou něco dělat přišlo v případě pětatřicetileté Američanky Tary Kavanagh ruku v ruce se ztrátou blízké kamarádky. Po její smrti zcela přehodnotila svůj život. „Uvědomila jsem si, že život je příliš krátký a člověk neví dne ani hodiny. Nechtěla jsem umřít na problémy související s obezitou. Chci být příkladem pro své děti a být aktivní a zdravou mámou,“ říká. Její váha tehdy přesahovala šílených 136 kilogramů.

Do boje s nadváhou se vydala s léky na podporu funkce metabolismu, antidepresivy, které měly mírnit výkyvy nálad, a potažmo následné přejídání (brala je, dokud si neustálila zdravé stravovací návyky), běžeckým pásem a jasnými pravidly. „Když jsem poprvé začala hubnout, uzavřela jsem sama se sebou dohodu, že na televizi se smím dívat, jen když u toho budu cvičit na běžeckém páse, i když třeba pomalu,“ vypráví Tara, která šla do fyzických aktivit po hlavě a začínala až na čtyřech hodinách tréninku denně.

Projevilo se to nejen na rychlé ztrátě kil, ale také na spotřebě pásů. „Zavařila jsem takhle motory u tří pásů, ale pomohlo mi to, protože dřív jsem se dívala na televizi fakt hodně často,“ směje se.

Pravidelný pohyb a zdravý životní styl přinesly sladké ovoce. „65 kilo mi trvalo shodit rok a půl, a všechna v mém obýváku, kde jsem cvičila na páse nebo podle DVD,“ říká pětatřicetiletá maminka, která si dnes může dovolit spoustu ‚skvělých věcí‘, které dříve dělat nemohla. „Například skok s padákem, taky můžu chodit na jógu, na túry s rodinou, cestovat,“ vyjmenovala Kavanagh.

Reklama

Další články

Načítám