Ivan Vodochodský už vážil 134 kil.

Ivan Vodochodský už vážil 134 kil. Herminapress

Zavalitý sympaťák se polekal čísla 134 kg, které mu ukázala váha: Ivan Vodochodský má zatím dole 14 kil

17. dubna 2017 9:55

Herec, bavič a kuchař Ivan Vodochodský je charakteristický svojí zavalitou postavou usměvavého tlouštíka. Ale čeho je moc, toho je příliš. To si řekl i on, když se zase jednou podíval na číselník váhy. A pustil se do hubnutí. Už má dole čtrnáct kil.

"Hecli jsme se s nějakými lidmi a začali společně. Tedy manželka mě hecovala už deset let, ale já místo toho, abych hubnul, tak jsem pořád přibíral. Pak už se to ale dostalo na kritickou hranici, protože jsem měl 134 kilo. To bylo po Silvestru. A najednou to jde," vyprávěl nám, když moderoval zahájení série terénních běhů. Na ty si ale ještě netroufne. Pořídil si aspoň veslařský trenažer.

"Moje manželka a ostatní holky si nakoupily proteinové diety v prášku, ale já řekl, že na to kašlu a dělám to přírodně. Jím maso, hodně bílkovin, vypustil jsem skoro všechny cukry, samozřejmě i bílé pečivo, ale hlavně jsem už šest týdnů neměl vůbec žádný alkohol. Snad poprvé po čtyřiceti letech. Měl jsem strach, že to se mnou práskne, že nebudu moct spát. Ale naopak jsem spal jako miminko, neměl jsem ani noční pocení. Celkově se tomu organismu ulevilo a jsem tak příjemně nakoplej, že bych chtěl ještě aspoň dalších deset kilo sundat," svěřil Super.cz.

Tak snad se mu to podaří, protože to samozřejmě není jeho první dieta. "Diety jsem zdržel permanentně s různou až horší úspěšností, ale nikdy mi to nešlo tak dobře jako teď. Snad jednou v roce 2004, když jsem se vsadil, že zhubnu o patnáct kilo za půl roku a sázku jsem vyhrál. Ale pak to šlo zase nahoru," přiznal Vodochodský.

"Kupodivu jsem neměl žádné velké zdravotní problémy, kromě toho, že jsem měl hraniční hodnotu cukru. A teď už mám zase všechny hodnoty dobré. Jaterní testy se asi hned tak nezlepší, to bude trvat delší dobu. Nejhorší byla ta estetická složka a doslova na kolena mě srazil okamžik, když jsem nesl nějaké papíry účetní a vysypaly se mi na chodníku na zem, a já nebyl schopný se sklonit a sesbírat je. Musel jsem si k tomu kleknout a z toho kleku jsem se zase nemohl zvednout a musela mi pomáhat nějaká stará babička. To bylo potupné," uzavřel Ivan. 

Saša Šeflová , Super.cz

Zrušit