Libuše Havelková léta účinkovala v Kouzelné školce.

Libuše Havelková léta účinkovala v Kouzelné školce. Foto: archiv České televize

Nejen František z Kouzelné školky smutní: Jak na zesnulou pohádkovou babičku Havelkovou vzpomínají slavní?

6. dubna 2017 16:06

Byla tak laskavá, že při jejím povídání zjihlo srdce i toho nejzlobivějšího caparta! Řeč je o herečce Libuši Havelkové (✝92), která bohužel odešla na věčnost. Nenajde se snad nikdo, kdo by o ní mluvil jinak než hezky!

„V roce 2009 hrála v mém prvním filmu Pamětnice učitelku ve školce. Byla to její předposlední role a byla jednoduše báječná. Byla ve skvělé kondici, dokonce s námi objížděla besedy. A všude měla obrovský úspěch. Do kin šel snímek vlastně krátce poté, co odešla z Kouzelné školky. Všechny děti ji díky tomu skvěle znaly a báječně na ni reagovaly. Na place byla prímová, miloučká, prostě přesně taková, jakou jsme ji znali i z televize,“ zavzpomínal na ni producent, režisér a herec Tomáš Magnusek.

„Dožila se opravdu krásného věku. Hrály jsme spolu třeba v pohádce Co poudala bába Futéř (1983) nebo v televizním filmu Chvíle pro píseň trubky (1980). Hlavně z jeho natáčení si na ni pamatuji nejvíc. Režíroval to Ludvík Ráža, šlo o moc pěknou věc. Hráli jsme tam nevidomé muzikanty a paní Libuška naši poradkyni. A byla úžasná! Věděla, jak si nevidomí pomáhají, když jdou kolem překážek, všechno nás to naučila. Byla velmi laskavá,“ prozradila nám herečka Eva Hrušková.

Ve stejném filmu hrál i Roman Skamene. „Už je to tak dávno, že si to sotva pamatuji. Ale byla to velmi mírná, příjemná paní. A velká profesionálka,“ uvedl stručně nejmenší český herec.

„Dělali jsme spolu několikrát práci pro televizi. Byla to velice laskavá a příjemná paní. Jako by chtěla být za každou cenu ztělesněním dobra. Ale to nemyslím ve zlém. Na mě byla vždy milá,“ vybavuje si Jiří Krampol.

To Luděk Sobota Libuši Havelkovou zažil v mládí. A přestože on jako student a ona coby profesorka spolu měli neshody ohledně herecké práce, nemůže proti ní říci křivého slova. Třebaže jeho humornému hereckému projevu nerozuměla.

„Neříkejte, opravdu zemřela? To je mi líto. Paní Havelková byla k nám studentům velice laskavá, říkala mi Luděčku. Neshodli jsme se ale v názoru na systém výuky, brala striktně jen Stanislavského metodu. Už v prvním ročníku si se mnou nevěděla rady. Jinak ke mně byla milá, jen říkala, že mě by měl učit jen Werich nebo Horníček,“ svěřil se Luděk Sobota. 

David Zápal , Super.cz

Zrušit