Iva Janžurová

Iva Janžurová Michaela Feuereislová

Rozhovor: Loni se Iva Janžurová možnosti získat Thálii vzdala: Je to marné, vynikající herečku opět nominovali. Už neodmítla

1. února 2017 19:05
Loni se herečka Iva Janžurová vzdala již dopředu možnosti získat cenu Thálie tím, že požádala, aby byla vyjmuta z nominací za představení Audience u královny. Letos ale neprotestovala a skleněnou vázu, která je připravena pro nejlepší herečku v činoherní roli, si tak možná z Národního divadla odnese. Saša Šeflová, Super.cz

S jakými pocity jste přijala zprávu o nominaci na Cenu Thálie za výkon v inscenaci Božská Sarah?

Měla jsem zrovna dobrou náladu a po té zprávě se mi ještě zlepšila.

Co si o takových cenách obecně myslíte? Dá se vůbec umělecký výkon změřit?

Kdo má všech pět pohromadě, musí vědět, že to jednoduše nejde. Pokud tu snahu provází, sotva tedy existující, schopnost být objektivní, je to možná snaha poctivá, ale naivní. Běžce na tratích rozsoudí stopky, tenisté mají jasné bodování, žáčky prvního školního stupně může zřetelně odlišit počet hrubek v diktátu a tak dále. Herecký projev je nezměřitelný a vytváření role dobrým hercem nemá konec. A ty výkyvy! Žebříčky je třeba chápat jako hru na pravděpodobnost a neodsuzovat individuality za to, že jí opovrhují.

Hra Božská Sarah už má za sebou první rok uvádění a desítky odehraných repríz. Jak ji s odstupem vnímáte?

Je to neustávající pochod do kopce a na jeho vrcholu je někdy, nedej bože, jen primitivní kóta zvaná sebeuspokojení. Ale příroda kolem je nádherná, když vám nevadí ostré trny na větvích keřů divokých růží. Někdy jsem celá nepoeticky podrápaná a unavená, ale nevadí mi lijáky a nesnesitelný žár slunce, které se střídají tou cestou, ani drolivý terén, který každý chybný krok trestá sesutím do četných propastí omylů... A nijak si nepřeju, abych už ten výstup měla za sebou! Je krásné neustále v té roli jít a pátrat.

Momentálně před vámi stojí jiný úkol – jako režisérka nastudovat hru Tennessee Williamse Báječná neděle v parku Crève Coeur. Co vás k tomuto novému profesnímu kroku dovedlo?

Miluji Tennessee Williamse a začala jsem se bát, že už se s ním nesetkám. Vím, že tohoto autora žádný aranžér výkladních skříní svých originalit nemůže zneužít, a já bych toužila jen pokorně po kolenou vkročit do niter jeho postav a ptát se se zatajeným dechem, jestli se mi daří správně pochopit, co jim tenhle velikán dal do vínku.

Stačila jste během prvních týdnů zkoušek už samu sebe jako režisérka překvapit?

Mé herečky mě respektují, jsou úžasné. Překvapení možná teprve přijdou. Věřím jen na ta dobrá, milá a prospěšná. 

Saša Šeflová , Super.cz

Zrušit