Hlavní obsah
Článek

S Laďkou Něrgešovou jsme mluvili dva týdny poté, co přivedla na svět své druhé dítě. Přestože už věděla, do čeho jde, těhotenství číslo dvě a porod dcery Medy nepřipodobňuje k procházce růžovou zahradou. Sympatická moderátorka je ve svém postoji dvojnásobné maminky velmi stoická a upřímná, neohání se obvyklými maminkovskými frázemi.

Laďko, říká se, že druhý porod bývá snadnější než první. Je to i váš případ?

Říká se spousta věcí, ale tohle potvrdit nemůžu. Pro mě bylo obecně druhé těhotenství i celý samotný průběh porodu daleko horší než verze číslo jedna. Snad raději na všechno zapomenout. Ještě že u toho byl takový borec, jakým je přednosta gynekologicko-porodnické kliniky v Motole. A doktor Roman Chmel mi bez nadsázky zachránil život. Naštěstí to bylo úplně poslední těhotenství. Takže uf.

A můžete tedy potvrdit to, že se říká ‘jedno dítě, žádné dítě‘ a že to pořádné vzrůšo začíná druhým dítětem?

Tak tohle já zatím nedokážu úplně posoudit. Navíc máme mezi oběma dětmi větší věkový rozdíl, než zjevně měli ti, kteří na tuhle poučku přišli. Rozumný školák a spinkající miminko, to je sice pořádný odstup, ale taky bych to neviděla na brutální záhul. Ale já si to zatím dost užívám.

Je Meda přesmyčkou jména vašeho syna Adama?

Vlastně ano.

Čím to, že jméno vaší dcery vybíral právě váš syn?

Čekali jsme na výsledky plodové vody, které měly určit i pohlaví miminka. Adam se těšil na bráchu. A v rámci taktiky jsme mu oznámili, že bude mít ségru s tím, že si pro ni může úplně sám vybrat jméno.

A jak Adam přijal malou Medu?

Dle očekávání skvěle. Těšil se na ni od podzimu. A věděl s předstihem, že miminko může z bříška odejít. O Vánocích dostal informaci, že Ježíšek všechno ví, a dokonce od něj dostal dopis s oznámením, že miminko opravdu bude.

A jaký je bráška?

Přijal funkci ochranitele. Chodí mi říkat, co bych měla dělat. Třeba že Medulka je vzhůru. 'Už všeho nech a jdi kojit prosím,' často radí.

Jsou si vaše děti podobné?

Dalo by se říct, že Meda vypadá úplně stejně jako Adam po narození. Akorát je tmavá. Ale nechtějte po nás srovnání, protože tohle dělat nechci a nebudu. Každé dítě je jiné a my to budeme respektovat. Nemůžu srovnávat ani těch prvních čtrnáct dní, protože Adam měl vrozenou vadu, takže se vše právě odvíjelo od toho. Já myslím, že obě děti jsou zlatíčka.

Budete maminkou, která svoji dceru parádí?

To asi ne, já na tohle sama moc nejsem. A že je to holčička, jsem nakonec ráda hlavně proto, že to bude trochu jiná mentalita než ten nastupující testosteron. Ale uvidíme, Adámek byl vždycky něžný a mazlivý, tak snad nebude Meda torpédo. Ale zeptejte se mého okolí.

Takže si nelibujete v růžové?

Konkrétně na růžovou jsem se musela půl roku psychicky připravovat. Na co se ale opravdu těším, je ten větší klid a nadhled, když nejsem vyjukaná prvorodička, protože už vím co a jak. Ale zatím všechno skvěle funguje.

A jak se nyní cítíte?

Musím říct, že se mi mnohem lépe zvládají emoce během šestinedělí. A ani mě nestresuje, kolik kilo jsem v těhotenství přibrala a jak málo zůstalo v porodnici. Ono to nějak půjde, hlavně klid.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám