Petr Vondráček

Petr Vondráček Herminapress

Rozhovor: Petra Vondráčka neúspěch v Tváři nemrzí: Plním si jiné ambice a klidně budu za jelimana

8. června 2016 12:52
Zpěvák, muzikant a herec Petr Vondráček patřil sice v show Tvoje tvář má známý hlas k těm nenápadnějším, ovšem v posledním vystoupení byl jako rocker Lenny Kravitz úžasný. Na postup do finále to ale nestačilo. Petra to prý ale nemrzí. Zrovna tak ani to, že nemá tetování a že podle některých vypadá jako jeliman. A těší se na to, že se po letech objeví hned ve dvou muzikálech. Saša Šeflová, Super.cz

Nemrzí vás, že jste se nedostal do finále show Tvoje tvář má známý hlas, když vaše poslední vystoupení bylo tak povedené?

Pravda, Lenny nebyl špatný. Musím přiznat, že něco mě bavilo méně, něco více. Já od začátku ani v náznaku neměl ambice v té soutěži vyhrát nebo vůbec soutěžit. To neznamená, že jsem ten úkol, který jsem dostal, nechtěl splnit dobře. Ale výhra je v tomhle typu pořadu, který je zábavný a pro pobavení diváků, podružná a sekundární. Šlo o legraci, ovšem kolikrát jsem se setkal s nepochopením toho, jak jsem to bral. Měl jsem prý být soutěživější. Já v tomhle soutěžit nechci. Mám svoje vnitřní ambice a ty si plním, a tohle měla být zábava. A jestli prohraju a budu brečet, anebo vyhraju a budu slavit jako blázen? Nic z toho se mě netýkalo.

Potkali jsme se na tenisovém turnaji divadla Kalich. Tady jste ambice vyhrát měl?

Ve sportu soutěživý jsem. Ale copak se dá měřit zpěv? Dá se měřit tanec? Je samozřejmě vidět, že někdo tančí lépe než ten druhý. Nebo že někdo zpívá lépe. Dá se to změřit matematicky podle frekvence hlasu. Ale je to pocitová subjektivní záležitost. V tomhle pořadu to platí dvojnásob. Je tam tolik disciplín, které člověk musí splňovat. Tanec, pohyb, herecký výraz, maska, která je dílem maskérů.

Vlastně je to podobné muzikálu, ne?

Ne, to je víc než muzikál. I když je pravda, že to všechno jsou muzikálové disciplíny. V muzikálu ale ztvárňujete nějakou roli, studujete ji několik měsíců. Tady ztvárňujete určitou osobu, ten rozměr je jiný a máte na to týden. Je to s muzikálem příbuzné, ale je to jiné.

Vy se vlastně po dost dlouhé době do muzikálu vracíte. Proč?

Pořád hraju v hudební komedii Miluji tě, ale. Tam jsem ale jako pianista. A teď se po několika letech sešly dva projekty, které mě zaujaly. Vrací se muzikál Adéla ještě nevečeřela, kde budu hrát Nicka Cartera, a v divadle Kalich se bude hrát Srdcový král s písničkami Elvise Presleyho. Mám z toho radost. Nikdy jsem neměl muzikálové ambice, nejradši sedím za klavírem. Ale tohle je taková výzva. A z hraní na jevišti mám vždycky dobrý pocit.

A rokenrol a Elvis jsou asi vaše srdcové záležitosti, že?

Musím si dávat pozor, aby to nevyznělo příliš pyšně, protože lidi, zvláště Češi, nesnášejí, když si příliš věříte. Takže já si hrozně nevěřím, myslím, že jsem ošklivej a hloupej a neschopnej. A hned na čtvrtém místě po tom, co jsem vyjmenoval, bych dodal, že bych o Elvisovi mohl přednášet na vysoké škole. Pokud mi chce někdo říct něco k Elvisovi, tak může. Pokud je to Priscilla, anebo nějaký osmdesátník z Memphisu. Jinak žádný názor neberu. Znám Elvise skoro stejně jako svého tátu.

Koho vlastně v Srdcovém králi hrajete?

Moje role se jmenuje Jim, není ta nejhlavnější. Hlavní role musejí dělat mladí lidi. A já už mladý nejsem, je mi čtyřicet. Budu hrát ovdovělého tatínka hlavní představitelky.

Když už jsme u vzhledu, v posledním dílu Tváře všichni vychvalovali vaši rockovou image a vy jste se pozastavil nad tím, že blonďatý Ken už asi není v módě. Nechtěl jste někdy vyzkoušet jinou image?

Nejsem zištný člověk. Nedělám pro to, abych u lidí něco získal, nějaké povědomí nebo sympatie. Chovám se, jak mi zobák narostl. Takže co se týče rokenrolu a mé vizáže - vypadám jako slušňák, jako jeliman. Jsem věčně ulízaný na patku a hraju rokenrol, což je jakoby rebelská muzika. Taky můžu vypadat jako rebel, jako ten Lenny Kravitz, a zpívat písničky jako Blázen žárlí jako Jakub Smolík. Co z toho si vybrat? Nevím. Já jsem já a vždycky budu stejnej. Že bych se nechal potetovat a obarvit na černo? Jsem celkem pyšný na svůj vzhled východoněmeckého emigranta, který přišel mezi Indiány a seznámil se s Vinnetouem.

Takže o tetování jste nikdy v životě neuvažoval, nelíbilo se vám ani to, které vám namalovali na show?

To se mi docela líbilo, nebylo to špatné. Ještě asi šest dní po natáčení mi to drželo. Ale jinak jsem přesvědčený, že tetování ani nějaké piercingy nebo náušnice ke mně jako k člověku nepatří. Svoje přesvědčení už nijak měnit nebudu. Jsem přesvědčený, že pán bůh nás nějak stvořil a není potřeba to nějak zdobit. Moje identita spočívá v něčem jiném, než je vytetovaný drak na zádech. Je to spíš v hlavě, vím, kdo jsem, i bez tetování.

  

Saša Šeflová , Super.cz

Zrušit