Článek
Známá cvičitelka po letech odtajnila svoji 13. komnatu. Týral ji bývalý partner. Hořkou životní zkušenost zúročila v projektu Policie ČR podpořeném Ministerstvem vnitra s názvem Zkus to říct. Tento projekt se snaží podporovat a šířit prevenci domácího násilí a násilí uplatňovaného na ženách.
"Protože já sama jsem domácí násilí ze strany partnera zažila a mám kolem sebe spoustu žen, které se mi svěřují a jsem pro ně nejen trenér, ale i takový psycholog, tak jsem si říkala proč ne, že to dává smysl a mohla bych být v této věci prospěšná. Je pro mě velmi těžké vracet se zpět do myšlenek a do minulosti, ale věřím, že tím prospěju týraným ženám. I kdybych měla pomoct jenom jedné, tak to mělo smysl," svěřila Hanka.
"Vzpomínám si, že nejtěžší bylo pochopit situaci a skutečnost, že vina není na mojí straně. Jakmile pochopíte, že vy nejste ten viník a neděláte nic špatně, jste vítěz. Není těžké odejít, ale přijít na to, že situaci nezpůsobujete vy a vaše činy, ale agresor. Dlouhou jsem si myslela, že to, co se děje, je normální. Když jsem se třeba zpozdila o pár minut, dostala jsem pár facek. Tahání za vlasy, vytrhané vlasy, nadávky,….to vše bylo na denním pořádku. Ale protože agresor to umí, vždycky po útoku přijde vlna „lásky a citu“ a je vám zase hezky, vše je zalité sluncem. A vy máte pocit, že to, co se děje, je opravdu normální a v pořádku," vypráví.
"Až jednou jsem měla možnost si důvěrně promluvit s kamarádkou, která mi vysvětlila, že to není normální. Otevřela mi oči a já se nebála se sbalit a odejít. Měla jsem to totiž postavené v životě tak, že žena má sloužit muži. Byla jsem slušně vychována a snažila jsem se udržet vztah za každou cenu. Po rozhovoru s kamarádkou jsem se rozhodla od základů změnit svůj život. Našla jsem si byt a úplně změnila místo svého působení. Následky jsem měla dlouhou dobu po tom. Bála jsem se, když jsem slyšela křik, což mám vlastně do dneška. Měla jsem velký stres z toho, abych někam nepřišla pozdě. Nebo naopak jsem jednomu partnerovi dělala i to, že jsem chodila extrémně pozdě, abych si dokázala, že jsem svobodná a mohu si dělat to, co chci," dodala.
"Tehdy před těmi mnoha lety jsem vůbec nevěděla, že je možné tento problém řešit pomocí policie. Vlastně ani nevím, zda to bylo možné. O to víc mě baví, že mohu osvětou podpořit informaci, že možnost tady je. Sice se o tom mluví pořád, ale já si myslím, že je to jako s výživou. Mluví se o ní pořád, ale lidé stejně pořádně nevědí, co mají a nemají jíst. Proto je důležité opakovat informace stále dokola prostřednictvím různých kanálů. V případě domácího násilí neustálým opakováním dodáme odvahu a ženy či jiné oběti uslyší informace z více zdrojů a jsem ráda, že jeden ze zdrojů jsem i já," domnívá se Kynychová.
"Obecně si totiž myslím, že v dnešní době se málo mluví a ženy se mezi sebou málo svěřují, takže panuje nejen nevědomost, ale také zkreslené informace. Ženy nevědí, co je, a co není ve vztahu normální. Také si myslím, že je obecně problém se seznamováním. Ženy jsou rády, že se vůbec seznámí, nechtějí být samy, tak jsou ochotné snášet různá příkoří," soudí.
Osobní zkušenost jí pomohla i v tom, že dokáže poradit ostatním ženám. "Vzhledem k tomu, že jsem v úzkém kontaktu se svými klientkami na osobních trénincích, tak se mi ženy se svými příkořími často svěřují, ale mnohdy ani nevědí, že to vůbec příkoří je. Pozoruji svoje klientky hodně, třeba když mi řeknou „v pět musím být doma, aby manžel nepoznal, že jsem byla cvičit“ nebo „musím stihnout vyprat oblečení, aby přítel nepoznal, že jsem byla cvičit“, vidím, že je něco špatně. Reaguju tak, že kladu otázky, zda se jim to zdá normální. Dokážu identifikovat, že nastala situace, která není standardní a snažím se onu dámu trknout a dát nějaký impuls, aby si uvědomila, že chování jejího partnera není normální. Vlastně se snažím předávat jim podobnou pomoc, kterou mi tedy poskytla moje kamarádka," uvedla.
"Díky síle, kterou jsem v sobě našla, jsem dokázala vybudovat harmonickou rodinu, kde se máme všichni moc rádi. Přála bych všem ženám, kterým se děje nějaké příkoří, aby našly stejně skvělého manžela, jako jsem našla já svého Jindřicha," uzavřela.