Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

Stalo se už tradicí, že Simona Stašová tráví Štědrý den i následující sváteční dny se svými syny a maminkou Jiřinou Bohdalovou na chalupě v Jizerských horách. Během našeho rozhovoru na nás okamžitě dýchla vánoční nálada.

Jak probíhá klasický Štědrý den na vaší chalupě v Jizerských horách?

Klasika jako v každé české domácnosti. Kapr, bramborový salát, pohádky v televizi, vínečko a posezení u stromečku, který samozřejmě ob rok hasíme. Spát se jde až k ránu a na takové Vánoce se každý rok těším.

V jakém počtu se scházíte?

Vždycky jsme čtyři. Já, moji synové a máma. Kluci mají ale už každý slečny, tak to vypadá, že se příští rok rozrosteme. Po Štědrém dnu k nám míří ale velká spousta kamarádů. Pro nás jsou Vánoce příležitostí pro velká setkávání. Mámě je pětaosmdesát a tak nejen já, ale i naši známí si chtějí užít toho, že je máma ještě při síle. Na návštěvu k nám chodí malíř Josef Jíra, vídáme se pravidelně s Michaelem Kocábem, s manželi Špačkovými nebo Ivou Hütnerovou.

Kdo má na starost štědrovečerní tabuli?

U nás v zásadě vaří, peče a smaží máma. Já se jí pletu pod nohy a nakonec na mě zbude nádobí. Já si ale nestěžuji, protože i u umývání nádobí si aspoň popovídáme.

Jakou její pochoutku máte nejraději?

Ze všeho nejvíc miluji její vzteklý dort. Ten chodím vždycky uždibovat tajně do spíže. Jmenuje se tak proto, že se máma vždycky natrápí, když se snaží odstranit korpus z bílků od staniolu, na kterém se to peče.

Na jaké dobroty se kromě vzteklého dortu nejvíc těšíte?

Na vaječný koňak, na máminu slavnostní vánočku a super štrúdl. Pak taky na lyžování a na ty večery, kdy jsme všichni spolu.

Jste ten typ člověka, který dary raději dává, nebo dostává?

Dnes už je raději dávám, protože ta radost druhého z mého dárku je pro mě větším uspokojením. Už jsem holt velká holka, a to, po čem toužím, si už sama vyberu a sama pořídím. Ovšem dárek od mých synů, byť sebemenší, mě vždycky potěší. Hlavně z toho důvodu, že je to důkaz, že na mě myslí. Dárky od mých synů a mých rodičů mají v mém životě zvláštní místo, schraňuji je, vím přesně, kdo mi co daroval, a dokonce mám pocit, ze ty dárky mají zvláštní moc mě ochránit.

Stává se, že některé dárky vyrábíte?

Nejsem manuálně zručná, tak to raději ne. Ale já sama ráda vyrobené dárky dostávám. A někdy jsou i hodnotné, protože mám spoustu kamarádů, co umějí krásně malovat nebo vyrábějí šperky z korálků nebo dostávám zarámované fotografie ze společných cest a tak.

Už máte nakoupené všechny dárky?

Ne, letos je mám zatím jen vymyšlené. Raději si už ty nápady během roku píšu, protože ráda dávám originální dárky, po kterých moji blízký touží, a když si to nenapíšu, tak na poslední chvíli potom koupím voloviny. Letos mám, myslím, dobré nápady, ale ty vám samozřejmě neřeknu.

Reklama

Další články

Načítám