Článek
Z této morbidní deviace mrazí. Přestože se dotyčná nedopouští ničeho, čím by ubližovala ostatním. Řeč je o Američance známé pouze pod křestním jménem Casie, která se po smrti svého milovaného manžela neustále nezbavila potřeby jedení jeho popelu. O svém příběhu vyprávěla šestadvacetiletá žena v posledním díle série nazvané Mé podivné závislosti vysílané na kanálu TLC. Casie má při polykání popelu zemřelého muže pocit, že je mu tak nejblíž.
Příběh Casie je pro silné nátury. Při pohledu na celý proces znázorněný v televizi se jistě nejednomu divákovi udělalo nevolno. Žena ovdověla teprve dva měsíce před natáčením pořadu. Její muž Shawn nepřežil náhlý silný astmatický záchvat. Od té doby však není schopna přestat s namáčením prstu do urny s popelem. Když je celý její prst obalený nánosem šedého prachu, olíže jej a cítí při tom uspokojení.
Žena prý popel poprvé ochutnala, když přinášela ostatky svého muže Shawna v krabici, v níž byly dočasně uschovány pro následné přemístění do speciálně vyrobené pamětní urny.
„Trocha se mi vysypala na ruce, nechtěla jsem to jen tak sklepat, a tak jsem to olízla. A teď o dva měsíce později s tím nemůžu přestat,“ přiznala Casie, která si urnu nosí všude s sebou. Do obchodů, restaurací a třeba i do kina. Také svůj život uzpůsobuje dřívějším potřebám svého zesnulého muže. Kupuje například jídlo, které měl rád.
„Když vařím, dělám to, co mu chutnalo. Nejím to, ale vařím pro něj,“ řekla žena, která již začala docházet za psychologem v naději, že jí její podivné závislosti a zoufalství po ztraceném muži alespoň částečně zbaví.