Hlavní obsah
Jiří Nedvídek
Článek

Houslista Pavel Šporcl mění svou image celkem radikálně. Od dob, kdy jeho hlavu zdobíval šátek, se dnes spíš přiklání ke stylu cikánského primáše. S cikánskou cimbálovkou hraje už šest let, a kromě vlastních koncertů klasické hudby po celém světě si ho cikánský svět doslova podmanil.

„Zažívám s tímto projektem velká dobrodružství, ať už jsou to koncerty v netradičních místech nebo třeba transport cimbálu po světě, který je většinou oříškem. Naposledy nám ho v Číně málem neproclili,“ vzpomíná známý houslista.

„Kluci z mojí kapely Gipsy Way Ensemble mezi sebou mluví maďarsky. Kapela se totiž skládá ze tří Slováků a jednoho Maďara. Já jsem se ale už také naučil několik cikánských slovíček, hlavně hudebních. Například vím, že když chci říct nějakou tóninu, třeba a-moll, tak k tomu přidám koncovku oš. Zatímco já hraju v melodiích, oni hrají v tóninách,“ dodává Pavel Šporcl a přidává historku z Paříže.

„Tam byli kluci nadšení z Louvru, horší pak ale byla cesta zpátky, kdy francouzské aerolinky stávkovaly, a já je nakonec musel poslat domů vlakem. Měl jsem trošku obavy, jak vše zvládnou, protože mluví jen maďarsky, slovensky a opravdu jen pár slovíček anglicky. Ale bál jsem se zbytečně,“ uzavírá Šporcl a připomíná svou čerstvou cikánskou desku Gipsy Fire, ke které už 30. listopadu začal turné o devíti koncertech, včetně pražské Lucerny. Hned po novém roce pak zahraje v Japonsku, Německu či Mexiku.

Reklama

Další články

Načítám