Článek
Super.cz se na základě všech poznatků nejen o Ivetě Bartošové (†48), ale také o velmi zvláštním chování jejího násilnického manžela Josefa Rychtáře (65), rozhodl vytvořit dvě méně či více pravděpodobnější verze toho, proč Iveta Bartošová skončila svůj život pod koly vlaku. A jedna je horší než druhá!
1) Bála se, že má s kariérou zpěvačky utrum
Iveta Bartošová po lednové stomatologické operaci tvrdila, že nemůže pořád zpívat. Stěžovala si i své kapele. „Praskalo jí za ušima a špatně intonovala. A přitom se skutečně snažila. Rychlé věci přestala zvládat, ty pomalé jí ale šly. Iveta z toho byla psychicky zničená. Snažili jsme se ji ukonejšit, že to časem zase půjde, že počkáme, ale nebyla příliš trpělivá,“ řekl Super.cz bubeník Jiří Jirsa.
I další zdroje si myslí, že si zpěvačka mohla uvědomit, že její kariéra je prakticky za zenitem, že už nebude fanoušky nikdy obdivovaná za svůj zpěv. A ona, ačkoliv kolikrát říkala něco jiného, publikum a šoubyznys všeobecně milovala, pódium bylo celý její život. Pro labilní osobu, jakou byla, by tohle mohl být v kombinaci s nadužíváním prášků důvod, proč ukončit vlastní život.
2) Donutil ji k tomu Rychtář?
S touto verzí musejí počítat i kriminalisté. Málokdo asi věří, že by ji její manžel strčil omámenou na koleje, aby ji přejel vlak. Ostatně někdo by si všiml, kdyby ji na místo vláčel. Už jen ale jeho dokonalé alibi, že v době, kdy se rozhodla odejít spáchat sebevraždu, byl na policii, je zarážející.
A jeho neustálé sebeobhajování je též zvláštní. Navíc vdovec nelituje Ivetu, že měla takové trápení, že ji to donutilo ukončit život. On lituje jen a jen sebe.
Nemohlo to být čirou náhodou takto? Josef Rychtář byl velmi zdatný manipulátor a za dva a půl roku po Ivetině boku moc dobře věděl, co na ni platí. I to, čeho se děsí. Kdyby se jí z nějakého důvodu rozhodl zbavit, určitě by stačilo zařídit ráno vyhrocenou hádku, po které by se psychicky složila (tvrdit jí, že je z ní Artur, na kterém jí jako na jediném částečně záleželo, znechucený, že od ní dává ruce pryč, by mu nedalo velkou námahu). Nestrašil ji tím, že v noci kolem domu obcházel Macura? Nebo nějaký jiný psychopat?
Nepodstrčil jí záměrně noviny s negativními články? Pak už by stačilo přidat pár osobních útoků, odvolat syna Honzu či kamarády, kteří by Ivetu během jeho nepřítomnosti jinak hlídali, „zapomenout“ na viditelném místě platíčko účinných léků (měl její medikaci pod palcem, aby se nepředávkovala) a všechny podmínky pro to, aby Iveta odešla na jeho popud dobrovolně ze světa, by byly naplněny.
A proč by to vůbec dělal? Vždyť by brzy přišel o mediální pozornost, kterou podle všeho tak zbožňuje. Nabízí se otázka, zda se nedozvěděl o tom, že v případě Ivetiny sebevraždy by přestala platit předmanželská smlouva, podle níž by měl odejít s holou zadnicí. Kdyby si Iveta sáhla na život, ze zákona měl mít nárok na polovinu majetku. Teď sice tvrdí, že třeba poloviny vily se vzdá ve prospěch Artura, ale uvažoval by takhle i předtím?
Důvod, proč by Ivetě vytvořil ideální podmínky k sebevraždě, by se ale našel. A velmi pádný.
Rychtář už nemůže lhát, že jejich manželství bylo ideální. Iveta volala a psala na všechny strany, že z něj má strach a že se chce rozvést. Tvrdila, že má Josef pod palcem její finance a už dál nechtěla, aby jí dělal manažera. Kdyby se toho muž domákl, měl by ke svému jednání motiv. Egocentrik jako on by nemusel unést hrozbu veřejné hanby, že ho odkopla jeho slavná žena.
I kdyby to ale byla pravda, s největší pravděpodobností rovnající se téměř jistotě by to však Josefu Rychtářovi nikdy nikdo neprokázal.