Artur Štaidl a Rychtář. Ten se asi rozhodl, že syna Ivety bude bezcitně trápit.

Artur Štaidl a Rychtář. Ten se asi rozhodl, že syna Ivety bude bezcitně trápit. Michaela Feuereislová

Artur opět osobně poprosil Rychtáře o tiché rozloučení s maminkou Ivetou Bartošovou. Bezcitně ho odmítl

2. května 2014 10:12

Vlna odporu, která se zvedla proti vdovci po Ivetě Bartošové (✝48) čím dál víc sílí. A má logiku. Celý národ je znechucen rozhodnutím manžela zpěvačky Josefa Rychtáře (59), který přes žádosti Ladislava Štaidla, otce Ivetina syna Artura Štaidla (21), a její maminky odmítl tichý soukromý pohřeb pro nejužší rodinu. A neobměkčily ho ani zoufalé prosby přímo od Artura. „Nevyhovím mu,“ chlubí se Rychtář a jako by mu dělalo dobře, že může na rozdíl od něj žalem skutečně zničeného syna Bartošové takhle trápit.

„Exhibice Josefa Rychtáře se nezúčastníme,“ reagoval na to Štaidl. Nejen on, ale také valná část veřejnosti má za to, že podnikateli nejde ani tak o uctění památky známé zpěvačky ze strany jejích fanoušků, ale spíš o to, že na něj bude zaměřena opět pozornost médií, jejichž zájem tak miluje, že rozdával rozhovory na všechny strany už pár hodin poté, co dotlouklo srdce jeho údajné lásky.

Někteří mají dokonce jeho jednání za hyenismus a nechápou, proč se neuspořádají dvě akce, jedna právě pro veřejnost a druhá v nejužším kruhu rodinném. „Podporujeme Artura Štaidla, matku Ivety a její rodinu a mediálního cirkusu v režii Josefa Rychtáře se v žádném případě nezúčastníme,“ potvrdili již například Ivetin skladatel Jarek Šimek, její dlouholetá důvěrnice Golda nebo první manžel Jiří Pomeje.

Josef Rychtář, který se slavnou ženou strávil pouhou šestnáctinu jejího života, jako by se vyžíval v tom, že má nyní moc rozhodnout o tom, jak se s ní naloží. A týká se to i uložení jejích ostatků. Každý by čekal, že z úcty ke skutečně truchlícím pozůstalým svolí k pietnímu místu přímo na hřbitově ve Frenštátu pod Radhoštěm, Rychtář si ale sobecky vybral místo svého dlouholetého pobytu v Říčanech, s nimiž Iveta neměla nikdy nic společného. Jako by byl jediný opravdový pozůstalý a na další by se neměly z morálního hlediska brát žádné ohledy. 

David Zápal , Super.cz

Zrušit