Článek
Ve filmech svého otce se Tomáš Vorel ml. objevuje od útlého dětství. Poprvé se objevil ve filmu Pražská pětka, když mu byl teprve rok, a od té doby natočil s otcem Tomášem Vorlem dalších šest filmů, nyní přichází do kin jeho film Vejška.
Ve snímku nějakého jiného režiséra se mladý herec ale nikdy v životě neobjevil. Zajímalo nás tedy, z čeho je umělec ve svých sedmadvaceti letech živ. „Mám stále ještě nějaké příjmy z filmu. Snažím se to rozkládat, abych měl pořád nějaký polštář a mohl si díky tomu dělat věci okolo,“ vysvětlil nám Tomáš, jak se věci mají, a zmínil také další brigádu: „Studoval jsem ekonomku, a tak občas dělám ekonomické analýzy.“
Vorel junior se nikdy netajil tím, že herectví bere spíš jako koníčka. „Snažím se to brát jako zábavu. Vždycky jsem se snažil brát herectví jako zábavu. Do jisté míry to lze, nicméně s ohledem na množství odtočených dní už si říkám, že jsem na sebe přece jen nějakou odpovědnost přenesl. Ostatně je to věc, kterou jsem v životě dělal nejintenzivněji, takže kdyby mě zítra srazilo auto, budu muset svatému Petrovi říct, že mým povoláním bylo herectví. Ale jako herec se necítím,“ říká.
A zahrál by si Tomáš v pokračování Gymplu a Vejšky, pokud by k němu v budoucnu došlo? „Snažím se na všechny výzvy říkat ano, tak pokud by mi v tom nebránily nějaké skutečnosti, tak proč ne. S oblibou opakuju myšlenku Arnolda Baxe, který kdysi řekl, že člověk by měl v životě zkusit všechno kromě incestu a lidových tanců,“ směje se herec.
