Článek
Mladého zubatého kluka stoprocentně znáte z některých jeho pozdějších rolí nebo slavných estrádních vystoupení. Navzdory celé řadě talentů trpěl celý život pocitem nedocenění a těžkými depresemi, které velmi brzo vyústily ve fatální závislost na alkoholu, z níž se neúspěšně léčil. Několikrát se chtěl dobrovolně sprovodit ze světa. Spolykal prášky, podřezal si žíly, bodnul se nožem do břicha. Nakonec zahynul opilý pod koly projíždějícího autobusu. Už víte?
Jiří Wimmer (†57) psal básně, zpíval, kreslil anekdoty a měl velmi výrazný komediální talent. Po absolutoriu DAMU v roce 1965 získal své první divadelní angažmá v Ostravě v Divadle Petra Bezruče, kde působil až do roku 1970. Poté přešel do Prahy, kde působil například jako herec v divadle Ypsilon či v Divadle Jiřího Grossmanna. Největší vlna popularity jej zasáhla v letech osmdesátých, kdy se začal objevovat ve dvojici s Karlem Černochem v pořadu Možná přijde i kouzelník. Jako estrádní komik a bavič si posléze vydobyl velkou popularitu.
Se vzrůstající popularitou se ovšem dostavil také pocit nespokojenosti. Jiří Wimmer začal velmi často hledat útěchu v alkoholu. Třikrát se léčil z alkoholové závislosti, ale nikdy se mu nepodařilo se z ní vymanit. Jeho alkoholické eskapády byly bohužel stále častější a Wimmer si mezi kolegy i kamarády vyrobil pověst nespolehlivého umělce. Ani soukromý život Jiřího Wimmera nebyl procházkou růžovým sadem. Byl dvakrát ženatý, ale obě manželství skončila rozvodem.
Jiří Wimmer byl komplikovaná osobnost a velmi často účtoval se životem. Čtyřikrát se pokusil o sebevraždu. Poprvé zvolil prášky, podruhé si podřezal žíly, potřetí si propíchl břicho nožem. Počtvrté vzal pistoli. Nejednou skončil také za zdmi blázince. Smrt si ho nakonec našla sama.
Životní příběh Jiřího Wimmera se uzavřel tragicky 24. ledna 2001 pod koly autobusu v okamžiku, kdy jako obvykle přelézal zábradlí na Vítězném náměstí v Dejvicích, které odděluje chodník od frekventované silnice. V krvi měl 2,5 promile alkoholu.
Na pohřeb Wimmerovi tehdy podle slov blízkých kamarádů Karla Černocha a Luďka Soboty nepřišel téměř nikdo. Zmarněný talent vynikajícího herce dodnes připomínají jeho nesmrtelné scénky, které mají v pokladnici televizní zábavy přední místo. Na jeho lekci maďarštiny a recitaci Bezručovy Ostravy se zkrátka zapomenout nedá.
