Josef Melen tehdy a dnes.

Josef Melen tehdy a dnes. Foto: Popron/archiv J. Melena

Né, pětku ne! Tak dnes vypadá zpěvák, který se před 30 lety bál výprasku

13. října 2012 14:25

„Né, pětku ne, já jsem v tom nevinně, tak prosím, pětku ne… ,“ notoval si celý národ v roce 1984 spolu s tehdy jedenáctiletým Josefem Melenem (39). Píseň o školákovi, který má spoustu výmluv, proč se nemohl připravit na hodinu, se v okamžiku stala hitem. A malý Pepíček byl rázem obrovskou hvězdou. Dnes má sám dvě děti a živí se jako moderátor. Podívejte se do fotogalerie, jak se za celou tu dobu změnil!

Je to 30 let, co vyšla Josefu Melenovi první deska. „K hudbě mě přivedl tatínek. V pěti letech jsem dostal své první bicí a také začal hrát na akordeon, a tak není divu, že mě hudba provází po celý život,“ vypráví Melen, který začínal v rodinné kapele Rytmus právě za bicími. První nahrávku Moucha natočil v deseti letech s Viktorem Sodomou. Největší hit jeho hudební kariéry mu pak vyprodukoval o rok později František Ringo Čech. Úspěšné byly i písničky Údolí vran nebo Bojím se zubaře.

Tehdy ho však k sobě přetáhl František Janeček, v jehož Krocích působil malý Pepa další čtyři roky. To kolegovi František Ringo Čech nikdy neodpustil a zakázal tehdy dokonce Janečkovi vydat Melenovi již kompletně připravené album. Po Krocích ještě následovala krátká spolupráce s Petrem Hannigem.

„Během své hudební kariéry jsem měl možnost poznat skvělé profesionály, kteří ve svém oboru dosáhli úspěchu a uznání. Je pravdou, že jako malý kluk jsem nemohl chápat a nějak ovlivnit, kam mě to směruje. Jedno je však jisté – vyprodané koncerty v sálech a sportovních halách mi daly možnost pocítit sílu slávy. Potlesk a energie, kterou vám fanoušci dokáží dát, je to, v čem vidím smysl i dnes,“ věří Josef, jemuž Popron poprvé v kariéře vydává výběr toho nejlepšího, co kdy nazpíval. Na „Best Of Josef Melen“ je dvaadvacet songů, původních nahrávek, k nimž zpětně získal práva, ale i pár novinek.

Po sametové revoluci mladík asi trochu bojoval se svou bývalou slávou, a tak se snažil prosadit jinak. Dělal moderátora a působil v rádiu, kde vysílal pod pseudonymem Jan Alan. Dál se ale věnoval i hudbě, kterou vydával spíš v zahraničí. „Tam nikdo přihlouple neřešil, kdo jsem byl, když jsem byl malý kluk,“ myslí si. 

David Zápal , Super.cz

Zrušit