Článek
Manželé Krampolovi oslavili dvacetileté výročí své svatby. Jeden bez druhého málem neudělají krok a přes všechny problémy, které je společným soužitím provázely, na sebe nedají dopustit. Super.cz dvojici vyzpovídal, aby zjistil jejich nejintimnější tajemství. A byli nezvykle upřímní. „Udělal jsem z ní rozmazlenou paničku,“ přiznal Krampol o své ženě.
Přiznejte se: kdybyste si za každou nevěru během manželství měli schovat jedno zrnko rýže, kdo by uvařil víc rizota?
Jiří Krampol (85): „Haničce jsem nikdy nevěrný nebyl. Bojím se toho, protože se znám z dřívějška. Kdybych to rozjel, tak je manželství v hajzlu. Docela závidím chlapům, kteří říkají, že nejdražší k***a je nejlacinější ženská na světě. Vyberou si, zaplatí částku, užijí si, pak je ale neotravuje. Ale ani to já neumím.“
Hana Krampolová (†59): „Nevěra mě nikdy nenapadla. Jen jednou jsem byla trochu platonicky zamilovaná do jednoho novináře, a když mě Jiříček zlobil, tak jsem mu v afektu říkala, že se s ním rozvedu a odstěhuju se k tomu pánovi. On by mě ale nechtěl, má přítele.“
Jirko, vy jste se s ženou chtěl někdy rozvést? Třeba když měla vaše žena úlety kvůli alkoholu?
JK: „Ne. Pamatoval jsem na období, kdy byla absolutně v pořádku. Takže když přišly potíže, bral jsem to tak, že je zrovna nemocná. A nepřipadá mi fér zlobit se na někoho, kdo má nějakou chorobu. Navíc si říkám, že když se daří, není žádné hrdinství, že se svou partnerkou zůstanete. Pravý charakter se ukáže ale až ve chvíli, když je člověk ve srabu.“
Kdy jste byli jeden na druhého úplně nejvíc naštvaní?
JK: „Strašně jsem se rozčiloval, když mi lhala. Většinou šlo o kraviny, ale dokázalo mě to neskutečně vytočit. Lež a lakotu považuji za jedny z nejhorších vlastností.“
HK: „Moc nelžu, protože je to na mně hned poznat. A Jiříček to pozná okamžitě. Co se týče problémů, přiznávám, že po smrti mé maminky v mém životě hrály velkou roli alkohol a prášky. Jirka mi byl oporou a dostal mě z toho. Je pravda, že skandály v bulváru, ať už pravdivé, či nepravdivé, jsem si vyvolávala sama. Jsem ale obyčejná učitelka z mateřské školy, žádný netvor.“
Dokážete si vůbec ještě představit život jeden bez druhého?
JK: „Kolikrát mě manželka naštve, tak jí čtyři hodiny nezavolám. Pak mi to ale přijde líto, a tak rychle vymýšlím nějaký zástupný důvod, proč jí zatelefonovat, protože se mi po Haničce už stýská. Láska u nás přetrvává. Těžko bych ji teď vyměňoval za nějakého zajíce.“
HK: „Taky bych si už nechtěla zvykat na někoho jiného. My jsme třeba bez sebe nikdy nikam ani neletěli. Jsme na sebe fixovaní.“
Hanko, prý jste chtěla před lety odloudit Adině Sobotové jejího muže Luďka. Je to pravda?
HK: „To novináři zkreslili. V patnácti jsem se do něj skutečně zamilovala, asi jako to dělají všechny holky v tom věku. Když jsem ho ale pak v divadle poznala, měl už manželku, s kterou jsem se skamarádila. Rozhodně jsem Luďka neuháněla. Sblížila jsem se až s Jiříčkem, protože si mě získal tím, že se ptal na to, jak se má můj syn a já tehdy nehledala jen partnera, ale i tátu pro něj.“
Během manželství vás postihla tragédie, když Hanka potratila dítě. Souvisí právě s tím fakt, že nejste tolik vysazená na intimnosti?
HK: „Ani ne. Tehdy jsem se nemohla dívat do kočárků na děti, jak mě bolelo u srdce. Můj nezájem o sex ale spíš pramení z toho, že jsem měla několik ženských operací. Podle mě ale vztah není jen o tom jednom.“
Co byste si navzájem přáli do budoucna?
JK: „Chtěl bych, aby si Hanička našla nějakou pravidelnou činnost. Když ji člověk nemá a nudí se, pak vymýšlí kraviny. Osobně si nedovedu představit, že bych nečetl knihy, něco nevymýšlel nebo se o něco nepokoušel. Uznávám, že je moje chyba, že jsem z Haničky udělal rozmazlenou paničku. Teď ale máme velké plány s nadací Dar sluchu, která pomáhá nejen dětem, ale i dospělým s tím, aby mohli třeba úplně poprvé v životě začít slyšet díky operaci kochleárního implantátu. A tam by se mohla Hanička realizovat. S dětmi to stále umí senzačně.“
HK: „Chtěla bych Jiříčkovi slíbit, že už nebudu taková hvězda bulváru, protože vím, že ty moje průšvihy mu přidělávaly vrásky na čele. Chci, aby věděl, že teď už zase budu taková holka, jakou před lety poznal a vzal si ji.“
Mohu se zeptat na jednu věc ohledně vašeho věku, pane Krampole?
JK: „Ale klidně! Moje ješitnost se ubírá jinými cestami.“
Hanko, když jste si pana Krampola brala, byla jste ještě mladá žena, zatímco jemu se už pomalu blížil důchodový věk. Nebála jste se toho, že mu za pár let budete muset, s prominutím, utírat zadek?
HK: „Tak to vůbec. Byla jsem z něj tehdy tak nadšená, že jsem nad takovou věcí nikdy nepřemýšlela. Občas mi navíc připadá, že zatímco já stárnu, on mládne. A to i díky posilovně. Čas náš věkový rozdíl úplně srovnal.“
