Tahle holčička byla velkou hvězdou a měla smůlu na chlapy...

Tahle holčička byla velkou hvězdou a měla smůlu na chlapy... Foto: Archiv České televize

Poznáte copatou boubelku? Nesměla vykonávat milovanou profesi a její dva osudoví muži odešli do ciziny

Copatá holčička na fotografii byla celoživotní pražskou patriotkou a patřila k obdivovaným filmovým hvězdám první republiky. Přes nepříznivý životní osud si tato dáma až do své smrti uchovávala nezdolný optimismus. Dva její osudoví muži odešli do zahraničí. Už víte?

K herectví Zita Kabátová poprvé přičuchla díky mamince, která byla vášnivou ochotnicí. Na divadle tak budoucí filmová hvězda vystupovala už v peřinkách. Konkurz na hlavní roli ve filmu Sextánka sice nevyhrála, vybrali si ji však do filmu Světlo jeho očí. A hvězda byla na světě. Zitě bylo třiadvacet a debutovala jako poslední z velkých ženských prvorepublikových star.

Její nejlepší filmy vznikly za protektorátu. Na sklonku války v roce 1944 natočila ovšem také dva „německé filmy“ pro Pragfilm na Barrandově pod pseudonymem Maria von Buchlow.

Ty se jí po válce staly osudnými. K herectví se na chvíli vrátila na začátku padesátých let, když jezdila po estrádách a hrála ve Vesnickém divadle. Dlouhá léta byla vedoucí pražského kina Ilusion. Před kameru se vrátila až v roce 1969 ve filmu Hvězda. Jako jediná z ženských  prvorepublikových hvězd natáčela kontinuálně i po pádu komunismu.

Osobní život Zity příliš veselý nebyl. Mezi její partnery patřili například Franta Paul, zpěvák Jára Pospíšil nebo závodník Franta Juhan. Poprvé se vdala v roce 1946 za Jerryho Krále. Ten odjel pracovně do Bombaje. V roce 1948 už jej nechtěli pustit zpět a manželství se rozpadlo. Druhým manželem byl olympionik, skifař Jiří Zavřel. Vzali se, když bylo Zitě už 43 let. Za rok se narodil její jediný syn Jiří. Manžel emigroval v roce 1968. Její syn odešel do Ameriky po revoluci.

Od roku 2005 žila Zita Kabátová v Léčebně dlouhodobě nemocných v pražském Motole, kde zemřela 27. května 2012. Přesně měsíc po svých 99 narozeninách. Plánované oslavy stovky se tak nedočkala. 

Jiří Nedvídek , Super.cz


Časová osa článků