Článek
V Česku jsme si už všichni zvykli používat své mobilní telefony. Ale co na dovolené v zahraničí? Domorodci mnohdy používají své vlastní způsoby komunikace, které v Česku neznáme. Připravili jsme pro vás proto přehled, jak se na dálku dorozumět v některých typických dovolenkových prázdninových destinacích – včetně toho, jak nejsnazším způsobem předat zprávu domů do Česka.
Spojené státy americké
Před cestou do Ameriky doporučujeme nacvičit si vytváření kouřových signálů, jimiž se spolu dorozumívají indiáni. Tento způsob používají už tisícovky let a jsou schopní komunikovat jimi na překvapivé vzdálenosti. Jistou nevýhodou je nemožnost volat za deště, výhodou naopak nízká cena: místní „hovor“ v Americe pořídíte již za několik centů (náklady na palivo a zápalky). Při mezinárodním volání, zejména do Evropy, však nastává problém. Protože na moři není co zapálit, přes oceán si touto metodou nezavoláte. Jak na to: Kouřové signály se vytvářejí zapálením mokré trávy, která při hoření postupně vysychá. Poloha „volajícího“ má při posílání kouřových signálů velký význam: kouř vycházející z úpatí kopce značí bezpečí, oheň založený na vrcholku naopak signalizuje nebezpečí.
Francie
I Francouzi mají svůj vlastní způsob volání na dlouhou vzdálenost. Jedná se o takzvaný tyčový telegraf, jež v roce 1690 vynalezli bratři Claude a Ignace Chappeové. Systém se skládá z věží, na nichž jsou na stožáru umístěna pohyblivá ramena. Natáčením ramen je možno vytvořit až 196 znaků. Věže od sebe bývají postaveny na dohled a vzájemně si předávají zprávy. Jak na to: Tyčové telegrafy umí být neuvěřitelně rychlé (přenos signálu jedním směrem na 190 kilometrů dlouhé trase Paříž – Lille trval za pět minut), problémem však bývají poměrně vysoké náklady. Na překonání 864 kilometrů z Prahy do Paříže by bylo potřeba 103 telegrafních stanic. Do jejich výstavby se zatím nikdo nepustil, proto jsou možnosti poslat takto zprávu do Česka velmi omezené.
Řecko
Řekové komunikují běháním. Podle legendy uběhl athénský voják Feidipidés po bitvě u Marathonu v roce 490 př. n. l. cestu dlouhou přes 42 kilometrů, aby v hlavním městě zvěstoval zprávu o vítězství nad Peršany. Vzápětí padl vysílením. Zatímco zpráva o Feidipidově běhu do Athén je považována za mýtus, málokdo zpochybňuje dřívější výkon tohoto posla: ještě před bitvou s Peršany se vydal žádat obyvatele Sparty o spojenectví. Během čtyř dnů prý uběhl dvakrát 224 km, tedy celkem 448 km. Na počest tohoto výkonu se každý rok běhá tzv. Spartathlon, extrémní závod na vzdálenost 246 kilometrů. Jak na to: Trénovat, trénovat a trénovat. Pokud dosáhnete Feidipidovy formy, můžete vzdálenost 1534 kilometrů z Prahy do Athén překonat již za čtrnáct dnů. Snad v cíli nepadnete vypětím.
Otázka na závěr
Není lepší si aktivovat nový roamingový tarif Volání bez hranic od O2, se kterým voláte a posíláte zprávy po celém světě za 3,90?