Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

Herec, kterého si mnozí televizní diváci pamatují ze seriálů Zákony pohybu (1978), Dobrodružství kriminalistiky (1989, 1992) nebo Přísahám a slibuji (1990), se narodil ve Vysokém Mýtě. Gymnázium však Viktor Vrabec (18. 5. 1941-2. 1. 2022) vystudoval v Jindřichově Hradci, ale maturoval opět v rodném Vysokém Mýtě. Důvodem byla tatínkova nečekaná smrt a přání maminky vrátit se do Mýta.

Na obě města, kde měl spoustu kamarádů, vzpomínal herec rád. Po maturitě se přihlásil na Vojenskou akademii ve slovenském Martině, protože tehdy nedostal žádné doporučení na vysokou školu. Vojákem ale Vrabec být nechtěl, a tak se po povinné vojenské službě přihlásil na Pedagogický institut v Pardubicích. Zjistil ale, že by ho nebavila ani kantořina, a tak ze školy po dvou letech odešel.

Zkouška pohotovosti

Jak to tedy bylo s jeho hereckými ambicemi? Vrabec hledal nějakou profesi, ke které patří prázdniny, a do oka mu padlo divadlo. Rozeslal 13 dopisů do různých divadel a většinou mu přišly zamítavé odpovědi. Ze Severomoravského divadla v Šumperku dostal ale pozvánku na konkurz a k tomu i knihu, které chybělo prvních 15 stran.

Usoudil, že jeho role bude až na těch dalších, a tak se je naučil. Jaké bylo jeho překvapení, když mu v divadle řekli, že jádro jeho role je právě na oněch chybějících 15 stranách a že se je má ihned naučit, protože večer bude hrát. Vrabec tedy poslechl, vše si rychle nastudoval a představení odehrál.

„Ředitel prostě potřeboval vědět, jestli budu schlagfertig (= pohotový, pozn. red.), a budu tak pro divadlo přínosem,“ řekl herec v rozhovoru pro Plzeňský rozhlas. Zjevně se zadařilo, protože okamžitě získal angažmá za 680 korun hrubého měsíčně. Tehdy se psal rok 1962.

Divadlo se stalo jeho láskou

Po absolvování JAMU odešel do plzeňského Divadla J.K. Tyla, kde působil v letech 1967–1979. Jeho další kroky pak vedly do pražského divadla S.K. Neumanna (dnešního Divadla pod Palmovkou), kde působil až do roku 1996. Zde patřil k nejoblíbenějším a nejobsazovanějším hercům.

Vynikal především v dramatických a charakterních rolích, sedly mu ale i komedie. K jeho známým divadelním postavám patří mj. Jupiter z Nebe na zemi, Frýbort z Filosofské historie, Duroy z Miláčka, Don Juan ze stejnojmenné Molièrovy hry či Porotce č. 4 z Dvanácti rozhněvaných mužů. V roce 1967 Vrabec hostoval v Divadle Na Vinohradech a zahrál si zde s Olgou Scheinpflugovou (†65) v Čapkově Matce. V roce 1976 alternoval v Národním divadle s Jiřím Sovákem (†79) v roli Mlynáře v Jiráskově Lucerně.

Všimla si ho i kamera

Před filmovou kamerou se poprvé objevil v roce 1964 v hraném dokumentu režiséra Jozefa Zachara Psychodráma. Televize mu dala velkou příležitost v roce 1978 hlavní rolí Ing. Viktora Hájka v seriálu Zákony pohybu. Zahrál si rovněž v dalších populárních seriálech, například v Dobrodružství kriminalistiky. Věnoval se také režii a úpravě dialogů v dabingu a rád spolupracoval s rozhlasem.

Za svou dlouhou kariéru ztvárnil Vrabec více než 110 rolí. V roce 1998 ho umělecký šéf Pavel Pavlovský (78) přijal zpět do plzeňské činohry, kde se po letech stal znovu platnou posilou pánské části souboru, který měl moc rád. Do důchodu odešel v roce 2016, kdy také odehrál i svou poslední filmovou úlohu – otce hlavní představitelky v dramatu Já, Olga Hepnarová. Zemřel na začátku loňského roku. Příčinou úmrtí byly dýchací potíže, které způsobilo závažné plicní onemocnění CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc).

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám