Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

Slečna s kulatými brejličkami byla českou překladatelkou a herečkou. Nadání zdědila po slavném otci - herci, dramatikovi, scénáristovi a významném představiteli meziválečné divadelní avantgardy.

Jana Werichová, provdaná Kvapilová, dcera Jana Wericha, se narodila 18. října 1935 v Praze. Dětství s rodiči prožila v USA. Po návratu do vlasti vystudovala DAMU a k překládání přidala herectví. Prošla divadly v Uherském Hradišti či Kolíně, až zakotvila v Praze.

Byla především divadelní herečkou, na kontě však má i několik filmových rolí. Její první filmovou zkušeností byl snímek Direktiva (1949), dalšími, ve kterých si mimochodem zahrála se svým otcem, byly například filmy Uspořená libra (1963) nebo Císařův pekař - Pekařův císař (1951), jehož první část si diváci Novy budou moci připomenout ve středu večer. Ztvárnila v něm dívku z lidu, která v písničce „Ten dělá to a ten zas tohle“ zpívá o tom, že ona pěstuje růže.

S otcem, ač ve výchově své dcery mnohdy velmi svérázným, si Jana rozuměla. S matkou ale příliš dobré vztahy neměla. „Paní Zdena ji často urážela a ponižovala. Jednou se přiznala, že Janu nechtěla, jindy zas ji pojmenovala slovem pro ženy urážlivým,“ píše se v knize Igora Inova Jak to všechno bylo, pane Werichu?

Její manželství, ze kterého se narodila dcera Zdenka, skončilo rozvodem. Jana Kvapilová ve svých 45 letech, nedlouho po smrti svého otce, podlehla rakovině.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám