Tomáš Holý patřil k legendárním dětským filmovým hercům.

Tomáš Holý patřil k legendárním dětským filmovým hercům. Profimedia.cz

Dětské zjevení na filmové scéně. Tomáš Holý (✝21) se nemusel učit texty, i jako malý kluk obohatil filmařský slovník

„Víš, jak vytrhnout velrybě stoličku? Sestrojíš mořský jeřáb, víš, dáš velrybě vagón algeny, načasuješ nálož dynamitu – tři, dva, jedna, bum!...“ Na filmovém plátně byl Tomáš Holý (17. 3. 1968 - 8. 3. 1990) skutečným zjevením a velice záhy se stal miláčkem publika. V paměti nám zůstane už navždy jako malý Vašek hledající (a později pokoušející) tatínka v komediích Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) a Jak dostat tatínka do polepšovny (1978) i roztomilým hrdinou půvabné trilogie Pod Jezevčí skálou (1978), Na pytlácké stezce (1979) a Za trnkovým keřem (1980).

Kluk s bonbonem

Budoucí dětská hvězda se k filmu dostala velkou náhodou. Tomášův strýc Jan Jindra, který pracoval na Barrandově jako rekvizitář, ho doporučil na záskok do malé dětské role v komedii „Marečku, podejte mi pero!“ (1976) režiséra Oldřicha Lipského (✝62). Nakonec s ním vznikla nezapomenutelná scéna, v níž si starší roztržitý učitel chemie v podání Františka Filipovského (✝86) dlouho nevšimne příchodu malého Matuly, který mu má předat vzkaz od ředitele školy.

Leontýnka (✝41) z Ať žijí duchové! zemřela příliš brzy. Statečný boj s vážnou nemocí

Místo něj mu nejdřív podá ocucaný bonbon. Spokojený režisér pak Tomáše Holého obsadil i do svého dalšího filmu Ať žijí duchové! (1977). Role to byla opět malá, ale nepřehlédnutelná.

Řízky obaloval sám

A pak už přišel konkurz na legendární „Velrybu“, ve kterém Holý spolu s dalšími asi dvanácti chlapci postoupil k užším kamerovým zkouškám. Režisérka Marie Poledňáková (✝81) s každým z nich natočila zkušební záběr a pak se zeptala filmových rodičů Jany Preissové (75) a Františka Němce (79), kterého kluka by si přáli.

Filmový děda Vaška z Jak dostat tatínka do polepšovny: Proč se popral s Kazisvětem a co prásknul na Tomáše Holého?

Oba si svorně vybrali Tomáše Holého. Poledňáková nezatěžovala dětské herce nějakými zbytečnostmi ve scénáři. Holý se tak nemusel učit texty, jenom mu bylo řečeno, o čem záběr je, a režisérce stačilo, když požadovanou situaci zahrál tak, jak to cítil on sám. Příkladem takového záběru bylo například obalování řízků pro školníka. To ve scénáři nebylo – šlo o Tomášovu vlastní improvizaci na dané téma. Stejným způsobem vznikl i slavný záběr s puntíkovaným šátkem a bolavým zubem.

Obohatil i filmařský slovník

Filmoví pedagogové často říkají, že dětské herectví nemá s tím pravým nic společného – dítě podle nich vlastně hraje jen samo sebe. V případě Tomáše Holého to ale rozhodně neplatilo.

Kultovní komedie Pelíšky nesmí o Vánocích chybět. Co dnes dělají představitelé dětských rolí Uzlinka a Michal?

„Většinu záběrů zahrál na první dobrou klapku. Hrálo se mi s ním lépe než s většinou mých dospělých kolegů z divadla,“ řekla po letech filmová maminka Jana Preissová. Podle Marie Poledňákové byl Holý také velmi pozorný a často se zajímal o skladbu záběru. Jednou se například zeptal: „Bude se to točit v celku, nebo střihem?“ čímž mínil, zda se daná sekvence, například rozhovor, bude točit s jedním nastavením kamery, nebo se bude prostřihávat střídavě na všechny hovořící.

Zajímavosti ze Stoličky a Polepšovny: Dramatický pád ze skály, brepty Tomáše Holého i Viktor Preiss jako chůva

Výraz „točit střihem“ mezi českými filmaři zdomácněl a používají ho dodnes. Tomáš Holý šel pak z jedné role do druhé, a ne nadarmo ho porota na filmovém festivalu v Monte Carlu nazvala v roce 1979 nejlepším dětským hercem od dob Shirley Temple. Celá jeho herecká kariéra trvala přitom šest let, s tím, že jádrem jeho filmování byly velice intenzivní roky 1977 až 1980. V 11 letech se ale rozhodl s herectvím skoncovat, jen pak dotočil již nasmlouvané filmové a seriálové projekty.

Osudná zatáčka

Po gymnáziu se Tomáš Holý přihlásil na práva a slehla se po něm zem. Nebýt nešťastné autonehody v zatáčce mezi severočeskými obcemi Kytlice a Polevsko, při které přišel v necelých 22 letech o život, dnes by z něj byl určitě právník s úspěšnou praxí – ostatně, letos 17. března by oslavil 55. narozeniny. V naší paměti ale zůstane zapsán už navždy jako bezprostřední okatý klučina z mnoha úspěšných a naštěstí i hojně reprízovaných snímků. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků