Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

Kdyby někdo připravoval seznam našich nejkrásnějších hereček, Jana Preissová (*7. 2. 1948) by v něm zcela jistě obsadila jednu z předních pozic. Křehká plavovláska, kterou máme všichni zafixovanou jako Vaškovu maminku z divácky oblíbených komedií Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) a Jak dostat tatínka do polepšovny (1978), na sebe strhla pozornost už ve svém filmovém debutu Rozmarné léto.

V kultovním snímku Jiřího Menzela (†82) hrála (tehdy ještě pod svým dívčím jménem Drchalová) krásnou provazochodkyni Annu, která okouzlí všechny hlavní aktéry příběhu: majitele lázní, abbého i majora ve výslužbě. Svým půvabem okouzlila ale i všechny filmové diváky. Je proto s podivem, že navzdory přitažlivé tváři a nesporným hereckým kvalitám se Preissová objevila jen v několika celovečerních filmech. Mnohem víc příležitostí jí nabídla televizní obrazovka.

Milované divadlo

Její prioritou bylo ale vždycky divadlo. Byla proto ráda, že její touhu po dramatických a charakterních rolích vyslyšelo Divadlo Na zábradlí, kam nastoupila v roce 1970 hned po absolutoriu na DAMU. Na této scéně působila dvacet let a excelovala zde mj. jako Grušenka v Bratrech Karamazových, Máša ve Třech sestrách či Lady Macbeth.

Poté přešla do činohry Národního divadla, kde během více než tří desítek let ztvárnila řadu zajímavých postav, ať už je to Pearceová ze Shawova Pygmalionu, Raněvská v Čechovově Višňovém sadu, titulní Marie Stuartovna v Schillerově tragédii či kněžna Zaháňská v adaptaci Babičky Boženy Němcové aj. Letos v květnu se Preissová objeví v premiérové novince Nebezpečné známosti.

Mohla z ní být letuška

Oblíbená herečka se narodila v Plzni, dětství ale strávila v Rokycanech. V jednom rozhovoru na sebe prozradila, že hrát začala ještě dříve, než se naučila chodit. Rodiče totiž ochotničili a brali ji na každé představení. Hraní ji sice bavilo, ale o divadle jako o profesi neuvažovala. Spíš ji lákal balet nebo archeologie. Také chtěla být letuškou, a přihlásila se proto na jazykovou školu. Na DAMU to šla jen zkusit – a vyšlo to hned napoprvé.

Láska na celý život

Přijetí na školu s maminkou oplakala. Ani jedna z nich si neuměla představit, jak bude v Praze žít a jak si v ní poradí. Poradila si dobře. Úspěšně vystudovala, a během studií se navíc dala dohromady se svým budoucím manželem Viktorem Preissem (75). Vzali se, když byla ve čtvrtém ročníku, a protože měli oba tehdy hluboko do kapsy, byli živi hlavně z těstovin, které servírovali v krabicích od filmů. Jejich manželství, ze kterého vzešli dva synové, překonalo všechny překážky, jež jim život stavěl do cesty, a trvá dodnes.

„Už když jsme se brali, bylo nám jasné, že to bude na celý život,“ řekla Preissová v rozhovoru pro novinky.cz. Ostatně o tom svědčí i to, že si jako jedna z mála hereček nechala po svatbě změnit i příjmení. Na manžela nedá dopustit – je podle ní šikovný, zručný a starostlivý, zkrátka je tím nejlepším, co ji v životě potkalo. Navíc se z něj stal i skvělý dědeček a všechna jejich vnoučata ho zbožňují. S manželem se ráda směje a mají si pořád o čem povídat. Tento fotogenický, a navíc dobře sehraný pár chtěli režiséři zcela pochopitelně obsazovat společně i do filmů a inscenací. To se ale Preissové moc nezamlouvalo – mívala pocit, že jim diváci prostřednictvím rolí nahlížejí do soukromí.

Herečka oslaví v těchto dnech půlkulatiny a při té příležitosti se sluší také trochu bilancovat. Můžeme jí ale přenechat slovo: „…největší životní úspěch je, jak už jsem naznačila, moje rodina. A také to, že se nemusím za nic stydět,“ řekla také v rozhovoru pro novinky.cz. K tomu se dá dodat snad jen jediné – ať má Jana Preissová stále spoustu důvodů ke spokojenosti a k radosti.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám