
Václav Vydra pro Super.cz zavzpomínal na svoji maminku. Foto: Super.cz/Michaela Feuereislová/se souhlasem Václava Vydry
Přesně před 40 lety zemřela oblíbená herečka Dana Medřická. Jak na maminku vzpomíná její syn?
Dnes uplyne čtyřicet roků, kdy 21. ledna 1983 podlehla infarktu milovaná hvězda, která odešla v pouhých 62 letech. V celonárodní anketě Hvězda mého srdce se hlasováním diváků stala druhou nejoblíbenější českou herečkou všech dob.
A protože výročí úmrtí Dany Medřické připadá na sobotu, zajímalo nás, jak trávila víkendy se svou rodinou? „To je složité, víkendy v podstatě nebyly, stejně jako to mám já teďka. Pro herce jsou víkendy všedními dny. Vlastně si nedokážu vzpomenout, kdy jsme byli o víkendu pohromadě,“ řekl Super.cz její syn, herec Václav Vydra.
„Spíš si vzpomínám na nedělní odpoledne, když jsme po obědě poslouchali pohádky v rozhlase. To byla hezká odpoledne,“ doplnil potomek dvou hereckých osobností, jehož tatínek Václav Vydra (†76), významný český herec a divadelní režisér, zemřel necelé čtyři roky před manželkou.
Dana Medřická opustila tento svět, když jejímu milovanému Vašíkovi bylo 27 let. Kde ho zpráva zastihla? Václav delší dobu přemýšlí. „Myslím, že mi volali z nemocnice, ale kde jsem v tu chvíli byl, to si neuvědomuji. Já mámu odvezl do nemocnice na Karlově náměstí a měl jsem tehdy před premiérou hry Adié, miláčku v Rokoku. Máma nemohla na generálku, kam měla jít, protože byla v nemocnici. Pak bohužel umřela.“
Ještě zvládl zavolat jejímu druhému manželovi Artemiovi Preciosovi Ugarte (†90), španělskému obchodníkovi, s nímž prožívala na sklonku života velkou lásku, kterou zpečetili manželstvím. Ten si okamžitě koupil letenku.
„Přiletěl, ale mámu už bohužel nezastihl živou,“ smutně zavzpomínal Vydra (67). Přitom Dana Medřická podle něho nevěděla, že má problémy se srdcem. „Neléčila se, nikdy se to neřešilo.“
Abychom nevzpomínali na skvělou herečku smutně, chtěli jsme vědět, v čem se na maminku rád podívá a připomene si ji?
„Já de facto, v jakémkoliv díle, které mám možnost zahlédnout, když náhodou běží v televizi. Potěší mě cokoliv. Kdysi jsem měl moc rád komedii Kdo chce zabít Jessii? (1966), líbila se mi v seriálu Taková normální rodinka (1971), jako Frona v úžasné kriminálce 13. revír (1946), kde byla skvělá. Pak samozřejmě v Měsíci nad řekou (1953), ve filmu Romeo a Julie na konci listopadu (1971), v nádherném seriálu Byl jednou jeden dům (1974).“
Když jsme s ním mluvili, upravoval právě na svém statku na Slapech koním kopyta. Snaží se pro ně urvat čas, problém nastává, když zkouší. „To je obtížné, dopoledne zkoušet, večer hrát a mezitím jet na statek. Jinak to jde. Špatné je, když se jede třeba někam na Moravu. Ale já tohle všechno beru jako čas pro mě, jak v divadle, tak u koní,“ řekl Super.cz Vydra. ■
Fotogalerie
Dana Medřická zemřela 21. ledna 1983 v 62 letech na infarkt. ■
Foto: ČTK / Rublič Jiří
Pětiletý Vašík s maminkou... ■
Foto: soukromý archiv V. Vydry
... a za šest roků i s tatínkem Václavem Vydrou. ■
Foto: soukromý archiv V. Vydry
Eduard Cupák a Dana Medřická v seriálu Taková normální rodinka (1971), kde se mu máma moc líbí. ■
Foto: reprofoto Taková normální rodinka
Poslední premiérou, kterou má zatím za sebou ve svém domovském Divadle na Vinohradech, je Člověk nikdy neví. Na snímku s Danielem Bambasem. ■
Foto: archiv Divadla na Vinohradech
Vidět ho můžeme v komedii Nikdy není pozdě v Divadle Kalich, kde se poprvé na jevišti setkává se svojí filmovou partnerkou Janou Paulovou. ■
Foto: archiv Divadla Kalich
Kromě toho teď vstupuje do obnovené inscenace Zpívání v dešti v Hybernii. V Hudebním divadle Karlín hraje v muzikálu Slunce, seno, jahody. ■
Michaela Feuereislová
Za dobu života mámy s herečkou Janou Bouškovou ještě nebyl. „Já s Janou začal chodit až na konci toho roku 1983, od Vánoc.“ Takže letos oslaví 40. výročí. ■
Foto: archiv V.Vydry a J. Bouškové
S Janou (68) ho spojuje i láska k přírodě, ale také třeba pořad Prostřeno, který dělají letos třináctým rokem. ■
Foto: archiv V.Vydry a J. Bouškové
Koně jsou Václavovou největší vášní, má jich šest a věnuje jim maximum času. ■
Foto: archiv V.Vydry a J. Bouškové