Alena Tichá Foto: ČTK / Zehl Igor
Pohledná plavovláska patřila v 60. a 70. letech k našim nejpopulárnějším zpěvačkám. Proč pověsila kariéru na hřebík?
V dobách největší slávy znalo zpěvačku Alenu Tichou (*11. 4. 1944) celé Československo. K jejím velkým hitům patřily písničky jako Až tě paže mý ovinou, Harlekýn nebo Med a cukr. Tichá nazpívala i pár písní ve slovenštině – pamětníci si jistě vybaví Primabalerínu či Ta-ra-ta-ting, ta-ra-ta-tong, kterou převzala z repertoáru „avignonské slavice“ Mireille Mathieu (76). Zabodovala také s východoslovenskou lidovkou A ja taka dzivočka, kterou natočila s vyhlášeným brněnským Orchestrem Gustava Broma pro slovenské studio Čs. televize.
Ostatně, na Slovensku byla Alena Tichá jako doma. Už v roce 1967 tam pro televizní hitparádu natočila písničku Prvý krok, a jak později vzpomínala, byl to i její první krok před slovenským publikem, před které se vždycky ráda vracela.
Učit, nebo zpívat?
Půvabná blondýnka se narodila ve Zlíně, ale vyrostla v Novém Jičíně, kam se její rodina přestěhovala. Od sedmi let chodila do „lidušky“, kde se učila hrát na klavír, a s hudbou pokračovala i během studia na gymnáziu. Zpívání jí šlo náramně – v 18 letech vyhrála finále soutěže Hledáme nové talenty, která se konala v Brně. Po maturitě začala Tichá studovat na filozofické fakultě v Olomouci, ale rok poté přešla na pedagogickou fakultu do Brna, kterou absolvovala jako učitelka hudební výchovy a ruštiny.
Nějakou dobu zpívala během učitelování, ale v roce 1969 pedagogickou práci opustila a začala se naplno věnovat pěvecké kariéře. „Musela jsem to tehdy rozseknout,“ zmínila Tichá v jednom rozhovoru. „Kolikrát se stalo, že mě kapela dovezla po koncertu ve čtyři ráno ke škole, kde jsem si vsedě trochu pospala a pak šla učit. Chvíli to šlo, ale opravdu jen chvíli. A protože se mi v kariéře zpěvačky dařilo, začala jsem tuto profesi dělat naplno, i když jsem věděla, že se jednou k práci učitelky stejně vrátím.“
Zaskočila i za Hanku Zagorovou
Během své dvanáctileté pěvecké kariéry spolupracovala Tichá s největšími hvězdami té doby včetně Karla Gotta (✝80) a Orchestru Ladislava Štaidla. Koncertovala nejen doma, ale také v zahraničí. V anketě Zlatý slavík se pravidelně umisťovala mezi deseti až patnácti nejoblíbenějšími zpěvačkami. Byla tak dobrá, že na zahraničním turné dokázala dokonce zaskočit za nemocnou Hanu Zagorovou (✝75).
Musela se narychlo naučit její repertoár, což znamenalo velkou odvahu, ale zvládla to na výbornou. V roce 1971 ovládla také ostře sledovanou anketu moravských popových interpretů Brněnský vrabec a stala se vůbec nejoblíbenější moravskou zpěvačkou.
Zajímavé je, že Tichá neměla nikdy manažera a o všechny své závazky a projekty se dokázala postarat sama. Spolupracovala s celou řadou našich předních orchestrů, mj. Karla Vlacha, Josefa Vobruby či Václava Zahradníka, a psali pro ni ti nejlepší autoři: Vítězslav Hádl, Pavel Vrba, Jiří Štaidl, Pavel Bukovič…
Rodina na prvním místě
V roce 1974 se jí narodil syn Marek. Když šel o šest let později do školy, pověsila Tichá zpívání na hřebík, aby se mu mohla plně věnovat. Do „škamen“ odkráčeli společně – synek do první třídy, ona za katedru, kde učila němčinu, ruštinu a zpěv. Její žáci mnohdy ani netušili, že jim záludnosti německé gramatiky vtlouká do hlavy jedna z našich nejoblíbenějších zpěvaček. Před publikum se Alena Tichá vrátila pak už jen jednou. U příležitosti svých padesátin zazpívala několik svých největších hitů v jednom slovenském televizním pořadu. ■
Fotogalerie
Alena Tichá byla populární zejména v 60. a 70. letech. ■
Foto: ČTK / Janovský Alexandr
K jejím velkým hitům patřily písničky jako Až tě paže mý ovinou, Harlekýn nebo Med a cukr. ■
Foto: ČTK / Zehl Igor
Alena Tichá a Jiří Duchoň spolu často zpívali. ■
Foto: ČTK / Zehl Igor
