Článek
Ať už peklo bylo, nebo nebylo, vymyšleno bylo dobře. Když se kolem sebe rozhlédneme, vidíme, že ještě dneska spoustě lidem peklo chybí… Kdo by neznal kultovní pohádku S čerty nejsou žerty? Letos se na ni můžete těšit na Televizi Seznam, která ji odvysílá na Štědrý den od 16.30 hodin.
Filmařům pomohli školáci
Komediální pekelnický příběh natočil v roce 1984 režisér Hynek Bočan. Hlavním hrdinou veselého vyprávění je mladý mlynář Petr (Vladimír Dlouhý), který dosáhne životního štěstí díky své odvaze a chytrosti. A tak trochu mu pomůže i čert Janík (Ondřej Vetchý), se kterým se spřátelí. Proto je důležitou složkou příběhu i atraktivní prostředí pekla a zábavné postavy čertů.
S jejich podobou byl původně trochu problém: „My chtěli peklo podle Hieronyma Bosche, s hodně ošklivými stylizovanými potvorami,“ vyprávěl po letech režisér Bočan. Jenže pořád to nebylo ono. Proto nakonec požádal o pomoc syna, který učil na základní škole. A jeho žáci namalovali čerty jak vyšité a z jejich kreseb pak vycházeli i filmaři.
Takhle mluví správný čert
Tím nejmocnějším v podzemní říši je vládce pekel Lucifer XIV. (Karel Heřmánek). A že mu ta ďábelská role opravdu sedla! S přehledem vládne celému pekelnému knížectví, jehož hierarchie a typologie jsou natolik propracované, že tvoří jednu z hlavních atrakcí vyprávění. Peklo bylo vytvořeno ve spolupráci s pyrotechniky v podzemním pískovcovém labyrintu zvaném Pekelné doly mezi obcemi Velenice a Svitava na Českolipsku. Ovšem schody, které do něj vedly, jsou na skalním hradě Sloup a vstup leží u zříceniny Rotštejn v Klokočských skalách.
Režisér Bočan se nijak netajil tím, jak šťastnou ruku měl, když si za hlavní čerty vybral právě Heřmánka a Vetchého. „Karel Heřmánek mluvil jako čert, hřímal a já mu říkám: Co blázníš? A on, že je čert, že je Lucifer a že tak mluvit musí… To on nasadil laťku všem ostatním hlasům, my jsme podle něho vymýšleli třeba kaprála, kterého hrál Petr Nárožný,“ vzpomněl si ještě režisér.
V pekle hořelo
Karel Heřmánek měl během natáčení scén v pekle od jisker propálený plášť. Shořel málem i jeden z čertů z komparzu.
V podzemí, kde se točily scény z pekla, bylo pouhých 12 stupňů, a tak se někteří pekelníci zahřívali u ohně. Na jednom z komparzistů chytly chlupy na rukou udělané z koudele a hrozilo, že ho doslova pohltí plameny pekelné. Nejhoršímu zabránil duchapřítomný Ondřej Vetchý, který kolegu uhasil.
Veselé historky z natáčení
Věta: „Strhla nám váhu,“ při vážení Doroty Máchalové (Jaroslava Kretschmerová) na pekelné váze nebyla ve scénáři. Technici váhu špatně zajistili, Karel Heřmánek to spontánně okomentoval a věta již ve filmu zůstala.
Určitě si také vybavíte scénu s železnou koulí, která se kutálí k nejbohatšímu princi (Václav Vydra) a pak se mu „přilepí“ k botě. Vydra později vzpomínal, že koule se tahala na vlasci a záběr nebylo vůbec snadné natočit mj. i proto, že na malém prostoru se tísnil větší počet lidí.
Něžný hlas princezny Adélky (Monika Pelcová) je malým podvodem na diváky, protože ve skutečnosti posloucháme hlas Nadi Konvalinkové. Představitelka princezny vyrůstala totiž v Olomouci a měla tehdy příliš „kratky zobak“.
