Jan Tříska jako učitel Igor Hnízdo

Jan Tříska jako učitel Igor Hnízdo Foto: Televize Seznam

Nezapomenutelná Obecná škola: Místo sněhu prášek do fasád a další zajímavosti z populárního filmu

„Jmenuji se… Igor Hnízdo!“ Touto legendární větou a úderem ruky do tabule vstoupil do děje filmu Obecná škola (1991) přísný učitel v rajtkách a s rákoskou schovanou v holínce. A ve třídě plné problémových žáků si záhy zjednal pořádek a nastolil kázeň. Laskavou komedii scenáristy Zdeňka Svěráka a režiséra Jana Svěráka uvidíte 29. listopadu ve 20.15 h na Televizi Seznam.

Nápad natočit film o poválečných letech z pohledu desetiletého chlapce dostal Zdeněk Svěrák v roce 1985, kdy s režisérem Vítem Olmerem točil snímek Jako jed a po večerech si v hotelu v Košicích vyprávěli zážitky ze školních lavic. Obecnou školu měl původně režírovat právě Olmer, který se však nakonec rozhodl pro zfilmování románu Josefa Škvoreckého Tankový prapor. Režie se proto ujal Svěrákův syn Jan, který na sebe upozornil ještě jako posluchač FAMU stylizovaným dokumentem Ropáci. Tou dobu měl již studium dokončené a hledal vhodný námět pro celovečerní hraný debut.

Scénář obsahuje mnoho autobiografických prvků z dětství Zdeňka Svěráka. Mezi ně patří mj. škola na Slatinách, dále starší bratr, který šlápl na rezavý hřebík a zemřel, i předobraz Igora Hnízda – učitel Václav Mejstřík, který se stejně jako filmová postava zajímal o půvabné kolegyně a vyprávěl o odbojové činnosti, která ale není doložena. Také v bytě Součkovic rodiny je několik věcí ze Svěrákova dětství: například lampa, kterou musel svítit otci, nebo hodiny na zdi.

Svěrák potvrdil, že učitele Mejstříka si žáci vážili a přímo hltali vše, co jim říkal. Je však jisté, že by za jediný školní rok nestihl veškeré aktivity protifašistického odboje tak, jak jim je líčil. „Teprve později jsme o tom začali pochybovat, jestli je možné, aby byl zároveň v koncentráku a partyzán a všechno možné,“ řekl Svěrák. Kantor měl nicméně velké charisma: „Už to, že někdo přijde do třídy v khaki košili s malou pistolí v rajtkách a upře na vás takové přísné oči. A pak se dozvíte, že je dokonce spisovatel. A to on skutečně byl,“ uvedl Svěrák. Václav Mejstřík napsal dvě knihy: Negrínek a Tajemství zeleného meteoru, které se občas objeví v nabídce antikvariátů.

Autor scénáře také prozradil, že vždy, když neměl v životě někoho rád a jeho předobraz pak použil pro některý svůj film, dotyčnému přiřadil nějaké složité, obtížně vyslovitelné jméno. Ve filmu Vratné lahve (2007) je to úředník Wasserbauer (Jan Vlasák), v Obecné škole tento případ představuje Rosenheim (Marek Endal). A právě jemu Svěrák „podstrčil“ i svou vlastní historku: pozdní příchod do školy a pískání pod okny neměl na svědomí tento vyhlášený uličník, ale on sám.

Klíčová postava příběhu, učitel Igor Hnízdo, byla slavným comebackem Jana Třísky po třináctiletém exilu. Jeho výkon byl tak skvělý, že Zdeňku Svěrákovi úplně přebil kantora Mejstříka. „Když vzpomínám na dětství, tak mě učí Tříska,“ konstatoval Svěrák.

Hlavní dětskou roli ztvárnil tehdy desetiletý Václav Jakoubek, kterého si filmaři vybrali z 1200 uchazečů. Předobrazem Edova kamaráda Tondy Čejky (Radoslav Budáč) byl Bořivoj Penc.
Ve filmu uvidíme i několik českých režisérů – Irenu Pavláskovou (tramvajáková), Jiřího Menzela (gynekolog) a Karla Kachyňu (školní inspektor). K vyznění filmu přispěla i znamenitá kamera F. A. Brabce.

Většina zimních scén se natáčela v létě. Místo sněhu se používala sůl a lehký prášek, který se přimíchává do fasád. Zvuk byl snímám dnes už neobvyklou metodou – postsynchronizací. To znamená, že se natáčí bez zvuku a herci se později musí sami dabovat. Rozsvěcování města se zase dělalo pomocí tradiční pookénkové animace. Ve skutečnosti se totiž všechna světla rozsvítí naráz, nikoli postupně. 

Kristýna Beranová , Super.cz


Časová osa článků