Herecký fešák (✝90) neměl nouzi o nápadnice. 50 let byl ale šťastně ženatý a ze dne na den sekl s pitím a kouřením

Kvůli své přitažlivé vizáži a ztepilé postavě byl také ideálním představitelem milovnických a charakterních postav klasického repertoáru. Na divadelních prknech vynikl především v shakespearovských hrách a v inscenacích ruských klasiků, jako byli Čechov, Bulgakov a další. Sám to jednou shrnul slovy: „Hrál jsem Romea, Richarda III. a všechno mezi tím.“

Proslavil ho Jotidom

Kdo ví, kterým směrem by se ubírala jeho kariéra, kdyby vyrůstal v jiné době. Matyáš chtěl původně studovat medicínu, jenže tam ho nevzali z kádrových důvodů – narodil se totiž do živnostenské rodiny. Pracoval proto nějaký čas jako dělník, a nakonec se přihlásil na DAMU, kterou absolvoval v roce 1956. Ve filmu se sice objevil hned jako čerstvý absolvent, ale jinak moc příležitostí před kamerou nedostával – důvodem bylo jeho tehdejší mimopražské divadelní angažmá. Větší roli dostal znovu až ve válečném dramatu Nebeští jezdci (1968).

Zásah policie a poslední role pro známé herečky. Jak dobře znáte seriál Dobrodružství kriminalistiky?

Protože svou divadelní kariéru spojil s moravskými scénami, dostával pak hodně příležitostí v projektech ostravské a brněnské televize. Zahrál si například v seriálech Kamenný řád (1975) nebo Přátelé zeleného údolí (1979). Radikální zlom v jeho televizní a filmové kariéře způsobil právě úspěšný Kamenný řád. V historické rodinné sáze odehrávající se na Ostravsku za první republiky a na počátku druhé světové války ztvárnil Matyáš čeledína Žežulku, přezdívaného Jotidom, a tuto postavu považoval za nejvýznamnější roli svého života.

K jeho dalším výrazným televizním rolím patří i postava televizního redaktora Ivo Holana, jehož ve dvou politicky motivovaných epizodách seriálu 30 případů majora Zemana (1976) sledovala kontrarozvědka.

Představitel majora Zemana málem zemřel už v mládí. Infarkt přímo na jevišti i pád s letadlem

Dále hrál mj. v seriálech Povstalecká história (1984), Synové a dcery Jakuba skláře (1985) či Dobrodružství kriminalistiky (1990). Setkali jsme se s ním i ve filmech Pozor, vizita! (1981), Schůzka se stíny (1982), Skalpel, prosím (1985), Nejasná zpráva o konci světa (1997) nebo 3 sezóny v pekle (2009).

Seriál, který zmizel

Nebýt normalizace, herec mohl být možná spojován spíš s rolí Černého rytíře, a ne s Jotidomem nebo s Holanem. V roce 1972 ztvárnil totiž hlavní mužskou postavu v historickém seriálu Ctná paní Lucie, který by u ženského publika bodoval jistě i dnes – však se mu také přezdívalo „česká Angelika“.

Diváci je milovali, cenzorům pili krev. Jan Vodňanský (✝79) a Petr Skoumal (✝76) byli mistři písní, skečů i aforismů

Jenže dílko vzniklo v době postupujícího normalizačního temna a vedení Komunistické strany ho vzápětí rozcupovalo na kousky, protože krásné šlechtičny a rytířská čest tehdy nebyly „in“. Seriál šel do trezoru a pak ho soudruzi skartovali. Údajně neodvysílali ani jeho poslední díl, a když ho badatelé po roce 1989 hledali v televizním archivu, nenašli po něm ani stopu. Cenzoři byli tenkrát mimořádně důslední.

Celý život v jednom kole

Se svou budoucí ženou Věrou Benšovou (✝77), dcerou slavného architekta Adolfa Benše, se Matyáš seznámil během natáčení dramatu Nevěra (1956). Jejich svazek, ze kterého vzešla dcera Alena, byl šťastný a vydržel až do manželčiny smrti v roce 2007.

Do své manželky Jany Bouškové je zamilovaný už 38 let: Václav Vydra jí nikdy nebyl nevěrný a stále ho přitahuje

Herec přitom jednu dobu pil víc, než je zdrávo – alkohol mu pomáhal řešit časté odloučení od rodiny i pracovní stres. Jenže v lednu 1991 si řekl, že všeho moc škodí a ze dne na den s pitím sekl. Stejně rázně dokázal skoncovat i s kouřením. Až do vysokého věku byl ve skvělé kondici, pracoval na zahradě a vlastnoručně dělal i různé stavební úpravy. Před kamerou se objevil naposledy v roce 2014 v seriálu Stopy života. ■