Alena Vránová a Vladimír Ráž v pohádce Pyšná princezna

Alena Vránová a Vladimír Ráž v pohádce Pyšná princezna Česká televize

Pyšná princezna je tu s námi 70 let. Soudruzi v ní zakázali čáry a kouzla, legendární jízda na kládě byl jen trik

Pražská kina Blaník a Lucerna byla u zrodu velkého filmového kultu: 26. září 1952, tedy letos před 70 lety, v nich měla premiéru legendární Pyšná princezna, která u nás dodnes patří ke stálicím nejen vánočního vysílání. Titulní hrdinka, rozmarná princezna Krasomila (Alena Vránová, 90), pohrdne rukou moudrého krále Miroslava (Vladimír Ráž ✝77). Ten se rozhodne, že zpovykanou krásku ze sousední země vytrestá. Coby nový královský zahradník se vloudí do princezniny blízkosti a uštědří jí lekci pokory za pomoci kouzelné zpívající květiny…

Komunisté do toho kecali

Režisér Bořivoj Zeman (✝79) to při natáčení neměl vůbec jednoduché. Barrandovská studia měla pod palcem komunistická garnitura a počátek 50. let se nesl ve znamení politických procesů a všudypřítomného strachu z StB. Filmaři se proto museli řídit spoustou pravidel, aby snímek odpovídal ideologickým požadavkům doby.

Tenhle muž (✝79) byl otcem českých pohádek. Ale i Pyšná princezna se rodila v bolestech

Například Miroslavovo vzkvétající království komunistického ražení muselo být v naprostém kontrastu s Krasomilinou upadající feudální zemí. Protiklad tvořily i hraniční ukazatele – ten, který vede k Miroslavovi, je světlý, kdežto ten, který ukazuje cestu do princeznina Půlnočního království, je tmavý a pro jistotu na něm sedí ještě sup.

Tento černoušek je pravnukem Pyšné princezny: Exotický kudrnáč s roztomilým kukučem si zahrál v seriálu

Soudruzi také rozhodli, že v moderní pohádce nemají místo žádné čáry ani kouzla, a tvůrcům tak nakonec prošla jen zpívající květina. Pochopitelně se muselo i pracovat. Král Miroslav coby feudál nemohl být přece kladnou postavou, a tak se z něj stal zahradník. Šlo se ještě dál – po vzoru sovětských inženýrů nechal Miroslav vybudovat dokonce přehradu. A do práce se nakonec pustila radostně i Krasomila, to vše v souladu s tezí, že skutečná moc náleží pracujícímu lidu, nikoli šlechtě.

Pokračování neprošlo

Zajímavé je, že v plánu bylo i pokračování Pyšné princezny po dvaceti letech. V něm by oba královští manželé vychovávali dceru, s níž by byly stejné problémy, jež prožili zamlada i oni dva. V počáteční části nového filmu se mělo použít asi 600 metrů starého snímku pro retrospektivu, která by byla tónovaná, a nový film by se pak točil už barevně. Z projektu ale sešlo, údajně proto, že nový příběh by původní pohádce spíš ublížil.

Štáb najezdil kilometry

Určitě víte, že představitelé krále Miroslava a princezny Krasomily se do sebe zamilovali i ve skutečnosti. K natáčení se ale pojí i další zajímavosti: Například okno, ze kterého princezna volala na zahradníka, že chce umět hrát na loutnu jako on, patří Rannímu salonku na zámku Hluboká nad Vltavou. Miroslav jí ale odpovídal z parku v Průhonicích. Také míč házela Krasomila z Hluboké a zahradník ho chytal pro změnu v Třeboni.

Svou lásku si musela vybojovat, pak přišla o jedinou dceru. Představitelka (90) princezny Krasomily slaví jubileum

Štáb se opravdu nacestoval po mnoha koutech naší republiky. Některé scény se točily na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích. Ševcův domek, ve kterém se převlékal král Miroslav, stál zase v Ústeckém kraji, konkrétně ve Všemilech, které jsou dnes součástí Jetřichovic. Domek byl zhotovený z jednoho z velkých pískovcových balvanů.

Scéna, kdy přestrojený král s princeznou unikají pronásledovatelům jízdou na kládě, se točila za pomoci triku v ateliéru. Následný pád do vody se ale točil v rybníku u Starého mlýna na konci Jetřichovic. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků