Mladá sympatická herečka Veronika Nová (24) získala díky roli Sylvy Petrové ze seriálu Ordinace v růžové zahradě obrovskou popularitu. To jí ale nestačí a chce ve své profesi rozhodně dokázat víc. Prozradila nám své plány do budoucna, co jí imponuje na mužích a proč pláče téměř u každého filmu.

Veroniko, na nějakou dobu jsi byla odstavena z Ordinace v růžové zahradě, kde jsi ztvárňovala jednu z hlavních rolí Sylvu Petrovou. Teď jsi v seriálu zpátky. Jak jsi využila čas mezi tím?
Dokončila jsem školu – konzervatoř s absolutoriem. Víc jsem se věnovala divadlu. Od loňského května hostuji v pardubickém divadle ve hře Čas katů, což je pro mě obrovká zkušenost. Nejvíce mě ale zaměstnává zájezdová hra Aby bylo jasno. Konec roku jsem pak strávila natáčením do Ordinace, kam jsem před pár dny opět na zhruba osm dílů zaplula.

Když se tehdy scenáristé rozhodli tě na chvíli ze seriálu vyřadit, nemrzelo tě to?
V tu dobu jsem zrovna končila školu a do toho jsem se intenzivně začala připravovat právě na hru Čas katů. Určitě jsem nebyla naštvaná, že jsem musela z Ordinace na čas pryč. Tu pauzu jsem spíš uvítala. Také jsem to brala jako plus, že se na chvíli vymaním ze seriálového světa a všichni si mě pak nebudou pamatovat jenom jako Sylvu z ‚Růžovky‘.

Když nepracuješ, jak trávíš volný čas?
Začala jsem chodit do posilovny. Hodně mě to chytlo. A pojala jsem to tak vážně, že ji navštěvuji pětkrát týdně. Před dvěma měsíci se sestře narodila dcerka Kačenka, a tak za nimi často jezdím na návštěvu.

Také se snažím sbírat potřebné materiály ke studiu na vysoké škole. Ráda bych si ještě zdokonalila jazykové schopnosti. Zlepšit angličtinu a začít se učit italštinu, ale pořád to odkládám, tak to chci konečně napravit.

Stala ses čerstvě tetou. Jaké pocity v tobě vzbuzuje tvá neteř?
(smích) Na děti mám zatím čas. Jsem ještě mladá. Všeobecně jsem ale rodinný typ. Mateřské záchvěvy jsem pociťovala už od šestnácti let. (smích) Stačilo mi, abych byla zamilovaná, a už jsem plánovala, jak si hned pořídím i dítě. Zatím ale děti nechci.

Ono není ani s kým. (smích) Chvíli se chci věnovat sobě, dělat kariéru. Kdyby se ale teď objevil ten správný muž a já bych otěhotněla, tak si to dítě za žádnou cenu nenechám vzít. Když vidím v dnešní době, jak spousta mých kamarádek a mnoho dalších žen nemůže otěhotnět, tak je pro mě představa potratu hrozná.                          

Čím to je, že tak mladá krásná slečna jako ty nemá partnera?
Za poslední dobu jsem měla dva krátkodobější vztahy, které bohužel nevyšly. Usoudila jsem, že je nesmysl být s někým za každou cenu, jen abych nebyla sama. A momentálně není v okolí nikdo, kdo by mě srazil do kolen. (smích) Hlavně ani nikam nespěchám. Až to přijde, tak to přijde.

Co by měl muž, který by o tebe stál, splňovat za kritéria, aby tě zaujal?
Základ je, aby měl charizma. Musí mě prostě něčím oslovit. Je mi úplně jedno, jestli to bude blonďák, nebo tmavovlasý kluk. Také se o mně ví, že mi imponují starší kluci. Ale nemám na mysli muže padesát a víc, ale takovou tu zlatou střední cestu – aby byl starší než já maximálně o patnáct let.

V tomhle jsem hodně ovlivněná sestrou. Tím, že je starší a já vyrostla převážně ve společnosti jejích starších kamarádů, tak to mám podobně ‚hozený‘ i na ty partnery. Potřebuji nějakého chlapa, který mě bude usměrňovat, vést. Měl by mít svůj názor a hlavně se ze mě nezbláznit. (smích) A musí s ním být legrace.

Na konci roku mohla veřejnost spatřit tvoji nahou fotografii z kalendáře, který dělal fotograf Jakub Ludvík pro známé casino. Musel tě k tomu hodně přemlouvat?
(smích) Musel. Hlavně jsem původně očekávala trochu jiné fotografie, kde by mi nebyla vidět prsa. Bohužel to nevyšlo. (smích) Určitě ale nelituji. Nemám se za co stydět.

Nikdy bych totiž nešla do něčeho, za co bych se pak musela stydět. Velmi mě láká nafotit akty, které by ale sloužily pouze pro mé soukromé účely. Všeobecně s nahotou  problém nemám. Netvrdím, že by se každá herečka měla na potkání svlékat, ale občas to určitě nevadí.

Jaké byly reakce na fotku?
Vesměs pozitivní. Rodiče sice nebyli moc nadšení, ale kdo by skákal radostí, když uvidí svou dceru, jak se někde vystavuje. (smích) Zato můj
bývalý spolužák Honzík mě svou reakcí hodně pobavil. Nemohl uvěřit tomu, že jsem to udělala, a pořád dokola se mě ptal, jestli to není fotomontáž. (smích) Samozřejmě, že se našli i tací, kterým se to vůbec nelíbilo, ale z toho si nic nedělám. Každý máme přece jiné názory i vkus.                

Už se ti nějaký kamarád nebo obdivovatel pochlubil, že si tě vyvěsil na zeď?
(smích) Doufám, že ne. Stala se mi ale vtipná příhoda. Byly jsme s kamarádkou na večeři a opodál seděli tři pánové, se kterými jsme se daly do řeči. Vyprávěli, že pravidelně koukají na Ordinaci, že mě mají
v oblibě a jestli bych se jim tedy nemohla podepsat.

Já jsem samozřejmě přikývla, jen jsem neměla u sebe žádnou fotku, kterou bych jim mohla podepsat. Ten jeden pán pohotově reagoval a řekl, že nějakou sežene. Za chvíli přiběhl s mým nahým snímkem vyjetým z netu. Musela jsem ho zklamat. Tuhle fotku jsem mu odmítla podepsat. (smích)

Vrátím se k posilovně, kterou jsi zmínila. Začala jsi takto často cvičit právě kvůli focení jako ostatní děvčata z kalendáře, nebo to přišlo samo?
Cvičit jsem začala hlavně kvůli sobě. Do posilovny jsem začala chodit právě až po nafocení kalendáře. (smích) Když jsem ty fotky viděla, řekla jsem si, že se sebou musím urychleně začít něco dělat. (smích)

Když se chceš od všeho odreagovat, co je pro tebe ten nejideálnější relax?
Kino nebo divadlo. Celkově filmy miluji. Ráda si doma pouštím DVD a u toho si nejvíce odpočinu. Nebo ještě jít někam s kamarádkou na kafe. Jen tak si pokecat. V poslední době se dá říct, že i posilovna je pro mě relax. (smích)

Jaké filmy tě nějvíce baví?
Je mi to úplně jedno. Když je to dobrý film, tak neřeším, jestli je to řachanda nebo u toho budu brečet. Já totiž brečím u všeho. (smích)  

U čeho sis naposled zaplakala?
Nedávno jsem koukala na film s Seanem Pennem ‚Jmenuji se Sam‘ a u toho jsem přímo řvala. Probrečela jsem to celé. (smích)

Co tě v poslení době hodně potěšilo a co tě naštvalo?
V poslední době mě hodně naštvaly nesmyslné bulvární články, které o mně vycházejí. O to víc, když nikam nechodím. A co mě těší? Moje neteř Kačenka.

Máš nějaké pracovní a osobní cíle do budoucna?
Můj profesní sen je natočit kvalitní celovečerní film, kde bych dostala šanci dokázat, že nejsem jenom seriálová tvář.

Osobní cíle jsou zatím priorit­ně se přihlásit a úspěšně vystudovat vysokou školu, cestovat – poznat nové kultury a hlavně být alespoň stejně spokojená, jako jsem teď.

V poslední době mě hodně naštvaly nesmyslné bulvární články, které o mně vycházejí. O to víc, když nikam nechodím. A co mě těší? Moje neteř Kačenka.

(Jackie)