Mám pocit, že tě takové to divadýlko kolem Superstar nechává chladnou. Nebo se mi to zdá?
Nezdá (smích). Já jsem svá a nepotřebuju se nějakou soutěží měnit, pokud se mě ptáš na tohle. Taková, jaká jsem tam přišla, jsem i odešla...

Litovala jsi někdy toho, že ses do soutěže přihlásila?
Ne, nikdy jsem toho nelitovala. Už od dvanácti let byl můj sen účinkovat v takové soutěži. Jediné, co mě na Superstar štvalo, bylo to, že jde o komerční soutěž. A to, že těch dvanáct finalistů neurčovala zkušená nadaná hudební porota, ale obyčejní lidé, co třeba ani hudbě nerozumějí a hlasují podle vzhledu. Ale tato soutěž má i své klady, samozřejmě. 

Třeba?
Třeba že člověku pomůže k tomu, aby se v budoucnu mohl živit hudbou nebo se jí věnovat. Konečně dostávám hudební nabídky a to je pro mě ta největší radost.

Jak zvládáš pozornost médií?
Mě si teď novináři do pusy ani moc neberou, protože zatím jsem taková šedá myška, která si po soutěži zakládá na své hudební budoucnosti a připravuje se na ni, takže o mně teď nemají noviny ani co psát. Ale to přijde časem, až něco dokážu. Nejsem žádná rychlokvaška.

S kým ze soutěžících bys dneska večer zašla na panáka a proč?
Dnes asi s nikým. Mám moc práce a málo času na flámování.

Takovou odpověď bych zrovna od tebe nečekala. Kdo tě v poslední době nejvíc zklamal?
Zklamání jsem za svůj krátký život zažila už spousty. Ale na to úplně poslední si teď nevzpomenu. Až to přijde, tak to přijde (smích).

Co bys chtěla v životě zkusit?
Myslím si, že na svých sedmnáct let jsem si toho zkusila až až...

Nepovídej. Jsi na něčem závislá?
Jasně. Na dobrý muzice, na festivalech, na zpěvu, na rodině, přátelích, na své kapele, na pivu. Ale na pivu už teď ani moc ne. A na cigaretách. A na příteli, samozřejmě.

Jsou vůbec punkeři citlivé duše?
I punker může být smutnej, a ne jenom naštvanej... Punkeři jsou taky jen lidi, co mají srdce, chodí i do práce, můžou mít i rodinu, přátele... Ale jsou i takoví, co nemají nic než jen sex, drogy a rokenrol. Ale jsou citliví, někteří jo. Já třeba rozhodně ano!

Kdy si sundaváš svoje červené „glády“?
Mám ještě černý, žlutý a oranžový, takže to střídám. Ale nespím
v nich, nebojte (smích).

Koho jsi naposledy poslala do háje?
Teď zatím nikoho, ale to u mě fakt není problém (smích).

(Nikol Štíbrová, Spy)