Tak tedy, jsem pracovně vytížený, hodně cestuji po ČR a můj problém je žena, respektive ženy. Jsem středního, spíš mladšího věku a považuji se za relativně úspěšného muže, přesto ale nejsem schopen se vůbec seznámit.

Žiji zatím u rodičů, ale dokončuji stavbu domku s tím, že se mi do něj snad ani nebude chtít. Kamarády mám pouze z dětství, řekl bych, že dva. Jeden už má rodinu a je mimo, no a druhý je v podstatě to samé co já, trouba. Takže nikam se nechodí, nic se nevyvádí a nic se nenahání. Prostě pokecáme a zas domů.... asi tak do 24.00.

Nevím, zda nejde o psychický problém z minulosti, despekt vůči své osobě nebo pouhé neumětelství... ještě mne napadl strach z budoucího.

Despekt: nemám se rád, vidím se v zrcadle a vidím urputného snaživce s pupkem - a to mne děsí. Na druhou stranu ale nemůžeme všichni být peciválové v panelácích na gauči a tak v tom možná není nic zlého.

Minulost: samozřejmě neúspěch u ženy, kterou člověk opravdu chtěl, ale ne zase za každou cenu... a vlastně jo, sakra.

Neumětelství: od okamžiku, kdy v ruce držím pověstný kufřík, popovídám si s každou, laškuji a zdá se, že i úspěšně. V okamžiku, kdy se kufříku pustím, jsem někdo diametrálně jiný a nutno říci, že jsem špatný, špatný herec.

Navíc: aby to nebylo jednoduché, mne baví psychologie a rád konverzuji po netu na chatu. Zde nemám vůbec problém dovést ženu k cíli a setkat se za účelem sexu, ovšem jsou starší, proč? Proč si nehledám partnerku, ale oběť chtíče?

Sex: baví mne, ano a moc, jsem schopen milovat se celý víkend, ale následně klidně měsíce nic. Nemám partnerku, a tak se často seberealizuji na netu (hloupě se to píše v mém věku, přiznávám).

Nevím, jestli bych fungoval jako skvělý muž dlouhodoběji, ale zatím si ani jedna z partnerek nestěžovala, spíše naopak (7), Ariana mi teď věštecky či jasnovidně dvě ubere a budeme na pěti a já budu tiše souhlasit.

Ano, moc mne lákají ženy, a to na jakékoliv téma, od orálu až po povídání o menstruaci, ale jsem toho schopen jen v té roli pana X (s kufříkem), soukromě jsem spíše moulou, řekl bych.

Čas: ano, je ho málo, jsem enormně vytížen, ale kdybych opravdu chtěl, našel by se, pochopitelně. Miluji i svou nepracovní aktivitu, a to stavbu domečku, a tak mám zábavu i pro smutné víkendy a svátky.

Kde je problém? V nechuti se dělit? V nedostatku odvahy a příležitostí? Nebo jsem dosud nepochopil, že jsem byl stvořen pro jiný špriclík na designovém žebříčku hodnot, než na který se deru?

Opravdu si nevím rady. Myslím, že mi bude stačit, když si přečtu vaši reflexi na dané téma. Jistě je i dobře, že o sobě člověk přemýšlí.

Co když se ale cítím tolik nenaplněn, že přemýšlím i dost nehezky o budoucnu? Je správné se ubírat pro své vnitřní uspokojení k víře, kterou ale bytostně nemusím?

Mám vás rád i jako umělce, tak si to u mne nepokažte. Děkuji.

Milý Ctirade,
tvůj problém by se dal nazvat vnitřní zmatek, možná nezralost, což jsou ale celkem přirozené věci, které by se měly u normálního člověka časem vyřešit. Zvláště když se o to budeš sám aktivně snažit.

Není celkem divu, že jsi ještě nepotkal tu pravou, jak sám píšeš, zatím se trefuješ s výsledky svých lovů beze zbraní do zbytečně vysoké věkové kategorie.

Tvůj problém je samozřejmě v tom, že nemáš žádnou stálou nebo alespoň stálejší partnerku, která by ti vyhovovala. Jednu jsi měl a ta odešla za jiným, to tě pochopitelně dost vzalo, i když se o tom moc nerozepisuješ.

V tvém případě by určitě bylo nejlepší, kdyby sis před sebe položil jasný cíl – najít si holku, s níž by ti bylo dobře. Třeba by to mohlo zajít až tak daleko, že bys začal uvažovat i o tom, že by mohla společně s tebou bydlet v tom domku, který o víkendech stavíš.

V současné době tě zřejmě myšlenka, že bys mohl najít ženu, kvůli které by ses vzdal těch ostatních, moc neláká, dá se to číst mezi tvými řádky.

Řešení je dvojí, buď se naučíš psát hustěji, aby se informace mezi řádky staly nezřetelnými, nebo se na tohle téma občas zamyslíš a budeš hledat vhodné řešení.

Není nic proti ničemu, když se rozhodneš bydlet dále u maminky nebo bydlet sám v čerstvě dostavěném domě, potom ale nemůžeš čekat, že se ve stínu podobných rozhodnutí tvé starosti vyřeší. Naopak se z nich může brzy stát dost velký problém.

Takže jediné, v čem bychom viděli východisko z tvé situace, která ti naprosto pochopitelně přináší do informačního systému doslova jalové pocity, je hledat partnerku.

Už jsi začal experimentovat s internetem, tak v tom i nadále pokračuj a samozřejmě se snaž zaujmout a uchvátit svým verbálním umem přesně tu věkovou kategorii, která tě v současnosti oslovuje.

K tobě by se hodila dívenka ve věku mezi dvaceti a pětadvaceti, maximálně tak ještě plus minus dva až tři roky, to je jenom taková naše úvaha nad nadhozeným tématem.

Takže, seber odvahu a jdi do toho! Jsi mladý a schopný a my ti věříme, tak si to u nás nepokaž!
A+R

A co na to Jack? Jack je náš americký staford, který je velké zvíře i v takových oborech, jako je například ezoterní psychoanalýza, statická kineziologie, a nedávno náš mazlík též sestavil nový postup nasávání energie z vesmíru, reiki pro bejky, které se dá využít i v živočišné výrobě. Třeba když je málo krmiva. Vesmír je po ruce pořád a jeho energie je nevyčerpatelná.

Jack: „Mutuo quod debes, ridendo solvere debes – co musíš zaplatit, plať s úsměvem.
Blíží se období podávání daňových přiznání, to zase bude na ulicích rozesmátých lidí...“

Jak vidíte životní situaci pana tazatele vy, naši milí, přísní, ale spravedliví čtenáři?

A: Nemá si na co stěžovat, má práci, staví barák, co by ještě chtěl?

B: Měl by se co nejrychleji osamostatnit od maminky.

C: Měl by si konečně uvědomit, co chce v životě dokázat, chybí mu životní cíl.

D: Nejvíce mu chybí stálá partnerka, druhý pól, který by doplňoval jeho osobnost.

Ariana a Raven www.argoni.com - čarodějové lásky - vám rádi poradí se všemi problémy, které vás trápí. Nebojte se a ptejte se na adrese ariana@super.cz

(pst)