Po třiadvaceti letech se Belgičan Rom Houben probudil, aby neurology šokoval svým příběhem o klinické „nesmrti“.

Poslouchat nelichotivé poznámky zdravotnického personálu nebylo tak těžké jako vyslechnout od matky, že zemřel otec, aniž mohl hnout byť obočím, aniž byl schopen uronit slzu. Také proto lékaři tvrdili, že je klinicky mrtev. Chybnou diagnózu provedli v roce 1983 po automobilové nehodě, během níž téměř zemřel.

Neurologové z univerzity v belgickém Lutychu se však teď obávají, že podobných špatných diagnóz klinické smrti je po celém světě spousta. U mnoha lidí se tak hovoří o vegetativním životě a zvažuje se, zda je podporovat připojené k přístrojům. Houben ovšem začal po třiadvaceti letech totální paralýzy komunikovat jedním prstem a světu svěřil děsivé svědectví o jednom z nejhorších vězení.

(pst, Famous)