1. Ještě více spánku

Je možná lákavé vzbudit dítě při vzácné návštěvě tetičky z Kopidlna, která ho touží vidět stůj co stůj. Ale nechat miminko spát bez přerušení, je jistě důležitější. „I když si moje dvouletá dcera hezky hraje s desetiměsíčním bratříčkem, pokud vidím, že syn je už trochu unavený, raději jejich hru přeruším a ukolébám ho ke spánku,“ říká Sandra z Olomouce. „Někdy to není jednoduché, protože dcera pláče, chce si ještě hrát, a dokonce i syn protestuje. Myslím si ale, že je důležité, aby si odpočinul.“ Sandra má pravdu. Váš potomek musí být vyspalý, aby dokázal vnímat nové zkušenosti.
Možná už víte, že pokud je miminko unavené, vůbec tak nemusí vypadat. Naopak - může být podrážděné nebo hyperaktivní. Pravidelný spánkový režim je potřeba vytvořit kolem 6 měsíců věku. Buďte důslední při ukládání dítěte k odpolednímu i nočnímu spánku. Než ho uložíte, věnujte chvíli času na jeho uklidnění. K tomu vám poslouží knížka, objetí i ukolébavka.

2. Hry s tatínkem

Tereza Karasová z Přerova si s půlroční dcerkou Dianou hraje hry na ‚kuk‘, ‚paci, paci‘ nebo ‚vařila myšička...‘ Když je však s holčičkou Terezin manžel, přicházejí na řadu dynamičtější činnosti. „Kája si lehne na záda a zvedá dceru nad sebe. Někdy si Dianu vysadí na ramena nebo ji dokonce vyhazuje do vzduchu. I když se Dianka směje na celé kolo a tyhle hry ji strašně baví, já (hlavně u toho vyhazování) jen trpím a zatínám zuby.“

Pozorovat dítě, váš vzácný klenot, jak létá ve vzduchu, je jistě psychicky náročné. Jenže podobný typ mužské ‚divoké a neotesané‘ hry je pro něj velmi zábavný a důležitý (pochopitelně pokud je tatínek zodpovědný a při smyslech). Klusání na tátových ramenou mu může ukázat svět z jiné perpektivy. Tyto veselé aktivity jsou užitečným cvičením pro dětské svaly, rozvíj jejich smysl pro rovnováhu a koordinaci pohybů.

3. Disciplína pro začátečníky

Říká se, že dítě do šesti měsíců nemůžete dost rozmazlit. Ale co později? Pokud budete příliš mírní, může se stát, že se z potomka stane diktátor v plenkách a vás si omotá kolem prstu. Když máte někoho rádi, nedělá vám potíže s ním souhlasit, ale stejně důležité je říct mu někdy ‚ne‘. Dítě totiž potřebuje pevné vedení. Jen tak může získat pocit jistoty, že se má o koho opřít. Nemyslete si, že pokud se mu ve všem přizpůsobíte a vyhovíte mu, dáváte tím najevo svoji lásku. Vymezením toho, co lze a co už nelze, uvádíte potomka do reálného světa, který má spoustu pravidel.

Zdravý respekt vůči mámě a tátovi pomohou dítěti přizpůsobit se pravidlům, která ho čekají také v budoucnosti. Když to situace vyžaduje, můžete mluvit pevně a být neústupní, dokonce i tehdy, pokud dítě pláče. Někdy je to jediná cesta, jak problém překonat. Domluvte se s partnerem na základech disciplíny a rozhodněte, jaký způsob chování nebudete u dítěte tolerovat (bití sourozence, kousání...).

Má záchvat vzteku nebo kouše? V tom případě položte dítě do postýlky, jděte pryč a zavřete dveře. Zůstaňte za dveřmi několik sekund nebo minutu, podle toho, kolik času si tohle ‚divadlo‘ vyžaduje. Nemusíte si to vyčítat, věřte, že tím dítěti jen prospějete. Pokud nebudete ve výchově jednotní, vaše miminko začne vládnout v duchu hesla římského imperátora: rozděl a panuj.

4. Chvíle klidu

Někdy dítě jenom tiše leží a upřeně pozoruje závěsná chrastítka nad postýlkou nebo kočárkem. Možná instinktivně sáhnete po nějaké hračce, podáte mu ji a chcete ho zabavit. Nedělejte to. V těchto chvílích miminko není smutné ani se nenudí. Má zkrátka rádo chvíle samoty a klidu, podobně jako jeho máma a táta. Možná vám připadá zvláštní, že si potřebuje odpočinout od hraní. Jeho celodenní zkušenosti a zážitky jsou však stejně náročné jako ty vaše. Obličeje, barvy, hračky, vůně a zvuky... Je toho dost. Nejlepší způsob, jak si od všeho oddechnout je tiše ležet. Miminko potřebuje chvíle nečinnosti, stejně jako zábavu a konejšení. Nemusíte mít výčitky, pokud 11měsíční miminko necháte 20 minut v ohrádce s hračkami a vy si mezitím na chvíli odpočinete.

5. Nepomáhejte mu ve všem

Jistě už poznáte zvláštní křik, kterým vás volá a naléhavě žádá pomoc. V případě, že strčí ručku do roury od vysavače, mu samozřejmě pomozte, ale co když po vás chce, abyste otočili stránku leporela? Co když křičí, že se mu nedaří položit jednu kostku na druhou? Někdy může být z ‚těžké‘ situace opravdu nešťastné. Pláče, že nedosáhne na medvídka, který je vzdálený 20 cm od jeho prstíků? Řekněte mu, ať se na něj pokusí dosáhnout sám. Když mu ho pokaždé podáte, nebude mít důvod zvládnout podobnou situaci ani v jiných případech. Trocha nespokojenosti miminku neškodí. Život přece není jen o tom, že se nám vždy daří a jsme jen spokojení. S překážkami se dítě musí naučit bojovat už odmalička, jen tak se naučí je překonávat. Problémy jsou přece pouze výzvou k řešení. Nechte potomka trochu zabojovat. Je to jediný způsob, jak posílíte jeho nezávislost.
Situaci mu můžete trochu ulehčit tím, že k němu medvídka přisunete tak, aby mohl uchopit jeho nohy.

6. Nedávejte mu jídla bez chuti

Pokrmy neutrální chuti jsou vhodné při přecházení na pevnou stravu. Pokud mu však budete podobné jednotvárné chutě předkládat delší dobu, může se stát, že jídla odlišné chuti a vůně bude odmítat. Chcete naučit své dítě jíst různé pokrmy? Předkládejte mu odlišné chutě, vůně i struktury. Dítě bylo přece vystaveno variaci všelijakých jídel ještě před narozením. Pochoutky, které jste si dopřávala v těhotenství, zanechaly svoji stopu i v plodové vodě. Další chutě poznávalo v čase, kdy jste ho kojila. Takže už žádná nudná jídla!

(Kateřina Bartošová, Family Star)