"Krize trvala několik týdnů a doktoři nedokázali zjistit, co se se mnou děje.“ Mirka rychle hubla, slábla a trpěla nekonečnou únavou. Nakonec doma zkolabovala. „Byla jsem kost a kůže a vyšetření ukazovala na totální rozvrat metabolismu. Ležela jsem měsíc v nemocnici a dělali mi desítky různých vyšetření, dokonce i na anorexii. Pořád ale nebylo jasné, proč je mi tak zle. Dostávala jsem výživu kapačkou a nakonec mě nějak dali dohromady. Jenže ne nadlouho. Po nemocenské jsem nastoupila do práce, ale za týden mě zase začalo pekelně bolet břicho. Šla jsem do nemocnice a tam si mě rovnou nechali. Teprve tehdy jednu doktorku naštěstí napadlo udělat mi testy na celiakii.

A trefa! Dozvěděla jsem se, že moje tělo nesnese lepek a celý život budu muset držet přísnou dietu. Kdyby se na nemoc přišlo dřív, prostě bych přestala jíst mouku a nemusela jsem se týdny svíjet bolestí.“ Podobně na tom byla i čtyřiadvacetiletá Daniela. „Od dětství jsem byla často nemocná a v deseti letech mi lékařka našla anémii. Brala jsem železo a vitaminy a nějaký čas jsem se cítila líp, jenže v šestnácti mi začalo být znovu zle. Přičítala jsem to chudokrevnosti a nelámala jsem si s tím hlavu. Jenže pak jsem začala hubnout, po každém jídle mi nebylo dobře, navíc mě pořád trápil hlad. Měla jsem kruhy pod očima a ke všemu mi naskákaly puchýřky na nohách. Byla jsem příšerně unavená a slabá, ztrácela jsem o všechno zájem.

Teprve po roce mi po spoustě vyšetření zjistili celiakii.” A přesně takto probíhá většina případů, kdy vám do života vpadne nemoc jménem celiakie - nesnášenlivost lepku, tedy bílkoviny obsažené v obilí. Cítíte se mizerně, ale trvá často měsíce nebo roky, než lékaři vypátrají příčinu. „Přitom když se choroba neléčí, zvyšuje riziko potratu, osteoporózy, rakoviny zažívacího traktu,” varuje Eliška Dufková, spoluzakladatelka Společnosti pro bezlepkovou dietu. Celiakie hrozí úplně každému a poprvé může propuknout klidně až v dospělosti. Proto se vyplatí vědět, jak se projevuje a jak se máte zachovat, když na sobě zpozorujete podezřelé příznaky.

„Sedm let jsem trpěla.“

Odhaduje se, že nesnášenlivostí lepku trpí asi padesát tisíc Čechů, léčí se jich však přibližně jenom deset procent. Důvodů existuje několik. 1. Spousta lidí se kvůli průjmu a křečím v břiše na polikliniku nevydá. Koupí si v lékárně tablety a čekají, až potíže samy odezní. 2. Hodně lékařů nemá o téhle nemoci dostatek informací a při vyšetřování pacienta jim často nepřijde na mysl. 3. Celiakie se někdy projevuje slabými příznaky. Proto spousta lidí s touto nemocí žije, aniž tuší, že jejich zdravotní potíže (únavu, občasné ekzémy, mírné zažívací problémy, suchou kůži, lomivé nehty) má na svědomí obyčejná mouka. 4. Dost lékařů věří pověře, že se na nesnášenlivost lepku vždycky přijde už v dětství.

Potvrzuje to i Eliška Dufková: „U dospělého pacienta může být určení diagnózy svízelná cesta, příznaky nebývají jednoznačné. Já jsem strádala sedm let, každé jaro jsem trpěla průjmy a hubla, prodělala jsem samovolný potrat. Ačkoli jsem měla od deseti let anémii, což je typický příznak celiakie, nikoho z lékařů nenapadlo, že by se mě tahle nemoc mohla týkat. Nakonec jsem byla tak slabá, že už jsem jen ležela, ale když mě manžel odvezl do nemocnice, vyhodili mě, že mám mentální anorexii a když nezačnu jíst, půjdu na kapačky a psychiatrii. S váhou devětatřicet kilo jsem se konečně dostala do rukou odborníka ve Fakultní nemocnici na Karlově náměstí, který odhalil celiakii.”

Může jít o život

Pokud se dozvíte, že trpíte celiakií, znamená to, že vaše tělo nepřiměřeně reaguje na lepek ve stravě. Názvem lepek se označuje směs bílkovin obsažená v obilných zrnech. Kdykoli sníte jídlo, které obsahuje třeba jen trošku mouky, váš imunitní systém se vzbouří. Následkem toho se vám zanítí sliznice tenkého střeva, změní se její povrch a začnou mizet takzvané klky, tedy výběžky na střevní sliznici. Důsledek: Špatně trávíte a vaše tělo nevstřebává živiny. Nemoc ve vás může dřímat a propukne až při nějaké zátěži. Třeba při nemoci, po operaci, ve stresu, v těhotenství či po potratu. Kromě klasických příznaků (úporný průjem, křeče, hubnutí, únava) se můžou objevit i jiné - třeba zvracení, nechutenství, zácpa. Někdy se nesnášenlivost lepku projeví na kůži; naskáčou vám svědivé puchýřky podobné oparům. Jindy bývají příznaky jen slabé - třeba průjem, který se objeví jen jednou za čas. Anebo choroba přivodí chudokrevnost ze špatného vstřebávání živin, gynekologické problémy (opožděná nebo vynechávající menstruace) či únavu. Pokud se vás tyto potíže týkají, u lékaře vyslovte podezření na celiakii a trvejte na tom, že chcete podstoupit testy. Nemoc se dědí, ale můžete ji klidně dostat, i když se ve vaší rodině nikdy neobjevila. Rizikovou skupinu tvoří diabetici a lidé se zánětem štítné žlázy. Jaké vyšetření vás čeká:
>> Nejdřív vám vezmou krev na testy.
>> Při pozitivním výsledku vám lékař odebere z tenkého střeva vzorek tkáně, což sice není procházka růžovým sadem (budete muset spolknout sondu), ale dá se to vydržet. Vyšetření se musí udělat ještě před tím, než vyřadíte z jídelníčku lepek. Pozor! Těžká akutní forma celiakie vás může dokonce i zabít. Vaše tělo totiž z potravy nedostává živiny.

„Co teď budu jíst?“

Na bezlepkovou dietu tělo zareaguje docela rychle a vy se začnete zotavovat. Musíte ji ale držet už navždycky - a bez přestávek. Šokuje vás představa, že byste si už nikdy nemohla pochutnat na pizze nebo křupavém rohlíku? Nejste sama. Lékaři potvrzují, že většina pacientů reaguje na tuto diagnózu zděšením a otázkou typu „A co teď budu jíst?“ Z jídelníčku budete muset vyškrtnout ječmen, pšenici, žito, oves a veškeré výrobky, v nichž se nachází třeba jen špetka těchto obilovin. Můžete zapomenout například na chléb, pečivo, těstoviny, knedlíky, kroupy, vločky, sušenky nebo třeba na řízek obalený ve strouhance. Zákaz se vztahuje i na alkohol kromě vína. V restauraci při objednávání vždy upozorněte obsluhu, že jste celiačka. Mohlo by vám totiž ublížit i jídlo, které kuchař nabral lžící, jíž předtím míchal těstoviny. Dávejte pozor i na potraviny, do kterých mohli při výrobě mouku přidat.

Třeba na polévky, omáčky, kečup, hořčici, majonézu, uzeniny, mleté maso, všechny konzervy, pudinky, zmrzliny, mléčné výrobky. Pečlivě studujte složení popsané na obalu. Někdy tam stojí „přirozeně bezlepkové“ - jde tudíž o bezpečné jídlo. Některé firmy začaly na obaly umisťovat obrázek přeškrtnutého klasu, podle něhož se celiaci řídí. „Naučíte se vyhledávat potraviny, které vám neublíží, takže zjistíte, že se zase až tak moc omezovat nemusíte,“ vysvětluje Eliška Dufková. Třeba Algida vyrábí bezlepkovou zmrzlinu, Danone zase jogurty. A v drogeriích DM, v Tesku nebo třeba v obchodech se zdravou výživou Albio seženete speciální potraviny pro celiaky. „Problém je, že jsou hrozně drahé,“ vysvětluje Mirka. Stát sice na bezlepkovou dietu přispívá několika stovkami měsíčně, jenže jen lidem s hodně nízkými příjmy. „Takže na nemoc finančně doplácíte,“ tvrdí Mirka. „Jinak ale žiju jako dřív. Nestěžuju si.“

Užitečné kontakty

Pomoc a rady hledejte třeba na těchto místech:

>> Společnost pro bezlepkovou dietu. Na jejích stránkách najdete diskusi pacientů s celiakií, tipy lékařů, recepty. Společnost pořádá každý druhý čtvrtek v měsíci od 18 hodin schůzky v knihovně III. kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Tam si můžete promluvit s lékaři i lidmi se stejnou nemocí. Spousta informací je na stránkách www.coeliac.cz.

>> Poradenské centrum pro celiakii. Na stránkách www.bezlepkovadieta.cz najdete například recepty od celiaků a kontakty na bezlepkové obchody.

(Michaela Klevisová, Cosmopolitan)