Zatímco poslední vyřazený Martin Ševčík doufá v naději, že se někdo smiluje a ozve se s nějakou pracovní nabídkou, ostatní na to už ani nepomýšlejí. Každý z nich už si chvíli slávy prožil. Teď už jsou zpět v reálném životě. Nikdo je totiž od vyřazení ze soutěže na ulici téměř už nepoznává.

Na vlastní kůži to před nedávnem zažila patnáctiletá studentka ze Zlína Soňa Pavelková, která je smutná z toho, že i při nakupování si jí nikdo za celou dobu nevšiml a nežádal po ní autogram, na který byla od začátku SuperStar zvyklá.

Nezájem

„Byla jsem z toho zklamaná, když jsem minulý týden šla do nákupního centra něco si koupit do obchodu, jen pár lidí na mě ukázalo prstem. Jsem z toho docela smutná, myslela jsem si, že když jsem v televizi, že se o mně bude vědět. Mrzí mě to, ale asi to tak má být,“ řekla nám minulý týden smutná Soňa Pavelková, která chce dál zpívat.

Smůla

Oblíbenec porotkyně Ilony Csákové se sametovým hlasem Roman Lasota je na tom stejně jako Soňa. Sám přiznává, že pobyt v SuperStar byl jako ve skleníku, kde nebyl příliš možný kontakt se širokým okolím.

„Když jdu venku po ulici, nikdo už mě nepoznává ani se na mě nepodívá. Přijde mi to, jako kdybych vůbec v té televizi nezpíval a nikde se neukazoval. Trochu mě ten nezájem lidí na jednu stranu mrzí,“ říká mladík z Českého Těšína, který na druhou stranu je rád, že už se nemusí dívat napravo nebo nalevo, jestli ho náhodou někdo zpovzdálí nefotí.
„Když to nepůjde tady, zkusím štěstí někde jinde, třeba za hranicemi,“ dodává s úsměvem a nadějí Roman. (tr)