Hlavní obsah
Článek

Narodit se jako mladší sestra zbožňované i zatracované hvězdy Lídy Baarové (†86) nebylo pro mladou herečku Zorku Janů, které daly sudičky do vínku mnohem více talentu a především pak inteligence, rozhodně lehkým životním údělem. Křehká a přecitlivělá bytost, která trpěla nízkým sebevědomím, trápila se drastickými dietami i nešťastnými láskami a milovala divadlo více než svůj vlastní život, nakonec ze života odešla dobrovolně v pětadvaceti letech.

Svědectví o posledních dnech mladé talentované herečky, které byl v napjatých porevolučních měsících jako sestře Lídy Baarové Václavem Vydrou mladším do divadla vstup zapovězen, podala její sestra v první verzi svých pamětí s názvem Útěky.

„Zorka se pomátla. Chodila jako duchem nepřítomná, přestala vůbec jíst. Na chvíli ji zachránilo, když jí volali z nemocnice, kde ležel táta, se zprávou, že mu musí amputovat nohu. Táta se z nemocnice vrátil o berlích a zastihl Zorku ve strašném stavu. Viditelně zhasínala. Přestala skoro mluvit. Stáhla se do sebe. Jednou v noci otce probudily podivné zvuky. Zorka se napila benzínu a zvracela,“ popisovala jeden z pokusů ve vzpomínkách Baarová.

„Pak se prý jednou koupala a byla už tak slabá, že jí otec musel pomáhat. Pořád dokola prý opakovala: ‚Musím být čistá, musím být čistá.‘ Táta jí pomohl do pokoje a odbelhal se do kuchyně něco narychlo uvařit k obědu. Když se k Zorce vrátil, byl pokoj prázdný. Kulaté okno dokořán. Zorka ležela pod ním a nehýbala se. Za pár dní v nemocnici zemřela,“ vzpomínala Baarová, která v té době za své údajné styky s Němci bručela na Pankráci a ještě si přisadila.

„Nikdy jsem v životě nepřála nikomu nic zlého, ale tehdy jsem se v cele v Bartolomějské modlila, aby Bůh Václava Vydru, člověka, který v stupidní partajní horlivosti dohnal Zorku k sebevraždě, potrestal. A jestli mě spravedlivý Bůh někdy vyslyšel, pak tentokrát. Za nějaký čas zemřelo Vydrovi první dítě,“ vzpomínala na začátku osmdesátých let rozhořčeně Baarová.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám